U dětí je výskyt migrény mezi chlapci a dívkami zhruba stejný. Všechno se ale mění po pubertě. Jakmile tělo začne produkovat větší množství pohlavních hormonů, výskyt migrény u žen prudce roste.
Za tuto nerovnost mohou především hormonální výkyvy - ať už v období puberty, menstruace, těhotenství nebo perimenopauzy.
Mnoho žen si všímá, že se migréna objevuje v souvislosti s menstruačním cyklem - typicky pár dní před začátkem menstruace, kdy hladina estrogenu prudce klesá. Estrogen přitom ovlivňuje různé procesy v mozku a jeho náhlý pokles může spustit elektrickou vlnu zvanou kortikální šířící se deprese, která zpomalí činnost určitých mozkových oblastí. A zároveň mění citlivost takzvaného trojklaného nervu, který hraje klíčovou roli při vzniku a udržování migrénové bolesti.
Těhotenství bývá z hlediska migrény velmi proměnlivé. V prvním trimestru se záchvaty často zhoršují, protože tělo prochází prudkými hormonálními změnami. Ve druhém a třetím trimestru se situace většinou zklidní - jenže po porodu přichází další náraz. Podobný scénář zažívají ženy v perimenopauze - období před poslední menstruací, kdy se tvorba hormonů stává nepravidelnou. Výkyvy estrogenu mohou způsobovat nejen návaly horka a změny nálad, ale i častější migrény.
A co hormonální antikoncepce nebo hormonální terapie? Ty mohou mít na migrénu různý dopad. U některých žen přinášejí úlevu díky stabilní hladině hormonů, u jiných naopak potíže zhoršují.
Migréna není jen bolest hlavy
Migréna je komplexní neurologické onemocnění, které ovlivňuje způsob, jakým mozek zpracovává informace z okolního světa. Takzvaný "migrenózní mozek" reaguje přecitlivěle na běžné podněty - světlo může oslepovat, hluk být nesnesitelný, pachy vyvolávat nevolnost, dotek bolet a chuť se může úplně změnit.
Záchvat migrény trvá čtyři hodiny, ale klidně i tři dny. Kromě pulzující bolesti hlavy se přidává závrať, únava, zvracení nebo potíže se soustředěním. Právě i tyto doprovodné příznaky pomáhají lékařům rozpoznat, že jde o migrénu.
Dědí se po matce
Migréna má i genetickou složku a často se dědí po matce. Důvodem jsou mitochondrie - malé "elektrárny" v buňkách, které řídí tvorbu energie - jež dědíme výhradně od matky.
U lidí s migrénou bývá funkce mitochondrií oslabená, takže mozek pracuje v energetickém deficitu. Každý další stres - nedostatek spánku, hlad nebo emocionální vypětí - tento stav zhoršuje a může spustit nový záchvat.
A to není vše. Migréna také úzce souvisí s úzkostí a depresí, což jsou stavy, které se u žen také objevují častěji - zejména v náročných životních obdobích.
Poznejte svůj vzorec
Pokud máte podezření, že za vašimi bolestmi hlavy stojí hormony, zkuste si vést deník migrén. Zaznamenávejte, kdy se bolesti objevují a jak souvisejí s vaším cyklem.
Díky těmto poznámkám mohou lékaři lépe odhalit vzorce a navrhnout osobní léčebný plán - ať už zahrnuje hormonální terapii, nebo jiné možnosti, které pomohou udržet bolest pod kontrolou.
Zdroj: Science Alert
