Železniční most pod Vyšehradem, který od roku 1901 překlenuje Vltavu, je víc než jen technická stavba. Je součástí pražského panoramatu, kulturní památkou a podle početné skupiny lidí také jedním z prvků, které dělají Prahu Prahou. I když spadá do památkové rezervace UNESCO, stále mu reálně hrozí demolice. Proč?
Argumentem pro zbourání je jeho technický stav a potřeba kapacitnější dopravy. Jenže právě tady přišla s protiargumentem skupina nezávislých odborníků, architektů a filantropů, která se snaží dokázat, že modernizace a zachování se nemusí vylučovat.
Studie, která dává smysl
Odborná studie provedená špičkovými inženýry Ianem Firthem (Velká Británie) a Andreasem Galmarinim (Švýcarsko) ukázala, že 85 procent konstrukce lze zachovat - stačí moderní antikorozní ošetření a přidání třetí koleje, které je technicky možné, aniž by se narušil historický vzhled. Rekonstrukce by znamenala menší dopravní výluky a ekologickou zátěž než demolice. Studie byla pozitivně hodnocena i experty z prestižního švýcarského technologického institutu - ETH Zürich, který patří mezi špičku v oblasti inženýrství.
Za celou iniciativou stojí Nadace mostu pod Vyšehradem, kterou založil filantrop Tomáš Bistřický. Projekt podporují i další čeští podnikatelé - například Martin Vohánka nebo Jan Barta. Jde tak o příklad takzvaného "spodního" městského plánování, kde město netvoří jen úředníci, ale i angažovaní občané a odborníci. Na projektu se podílí i české osobnosti jako architekti David Vávra, Petr Janda a Petr Lešek. Koordinaci zajišťuje inženýr Petr Tej, spoluautor Štvanické lávky, a architekt a urbanista Marek Kopec.
Prostor pro lidi a jasné NE demolici
Iniciativa s v rámci plánu soustředila také na oživení okolí mostu - například využitím kleneb pod mostními nájezdy - ty by mohly sloužit jako kulturní a komunitní prostory. Podobné projekty uspěly ve světě, a to třeba v Berlíně nebo New Yorku. Most by tak mohl být nejen dopravní tepnou, ale i živým veřejným prostorem.
V dubnu 2024 vydala oficiální zprávu společná mise UNESCO a ICOMOS. Potvrdila, že most je nedílnou součástí hodnoty historického centra Prahy a jeho demolice by byla nepřijatelným zásahem do jeho autenticity a integrity. Zároveň vyjádřila podporu rehabilitaci původní konstrukce.
Inspirace pro ostatní
Praha by podle iniciativy tímto projektem měla podle mnohých možnost ukázat, že se umí rozvíjet bez toho, aby mazala vlastní historii - místo demolice zvolit obnovu a místo zničení kulturní památky ji adaptovat pro současnost i budoucnost.
Pokud se situace nezmění, stavba mostu by měla probíhat v letech 2026 až 2029.
