Stále ostré debaty. Jak dopadne přestavba železničního mostu pod Vyšehradem?

Stále ostré debaty. Jak dopadne přestavba železničního mostu pod Vyšehradem?
Železniční most pod Vyšehradem, který od roku 1901 překlenuje Vltavu, je víc než jen technická stavba. Je součástí pražského panoramatu.
Takhle by měla vypadat nová stavba, která se nedrží stávajícího vzhledu mostu.
Takto vypadá prostor pod mostem nyní...
... a takhle by mohl vypadat po rekonstrukci. Zobrazit 15 fotografií
Foto: Michal Slusar | SDAR
Magazín Magazín
19. 5. 2025 6:30
Kolem železničního mostu pod Vyšehradem se v posledních letech rozpoutala ostrá debata. I když společnosti SUDOP Praha a Top Con Servis pracují na zcela nové verzi stavby, milovníci momentální verze mostu a občanská iniciativa stále neztrácí naději a chtěla by zvolit jinou cestu – citlivou rekonstrukci, která zachová jeho historický charakter a zároveň splní nároky moderní dopravy.

Železniční most pod Vyšehradem, který od roku 1901 překlenuje Vltavu, je víc než jen technická stavba. Je součástí pražského panoramatu, kulturní památkou a podle početné skupiny lidí také jedním z prvků, které dělají Prahu Prahou. I když spadá do památkové rezervace UNESCO, stále mu reálně hrozí demolice. Proč?

Argumentem pro zbourání je jeho technický stav a potřeba kapacitnější dopravy. Jenže právě tady přišla s protiargumentem skupina nezávislých odborníků, architektů a filantropů, která se snaží dokázat, že modernizace a zachování se nemusí vylučovat. 

Studie, která dává smysl

Odborná studie provedená špičkovými inženýry Ianem Firthem (Velká Británie) a Andreasem Galmarinim (Švýcarsko) ukázala, že 85 procent konstrukce lze zachovat - stačí moderní antikorozní ošetření a přidání třetí koleje, které je technicky možné, aniž by se narušil historický vzhled. Rekonstrukce by znamenala menší dopravní výluky a ekologickou zátěž než demolice. Studie byla pozitivně hodnocena i experty z prestižního švýcarského technologického institutu -  ETH Zürich, který patří mezi špičku v oblasti inženýrství.

Za celou iniciativou stojí Nadace mostu pod Vyšehradem, kterou založil filantrop Tomáš Bistřický. Projekt podporují i další čeští podnikatelé - například Martin Vohánka nebo Jan Barta. Jde tak o příklad takzvaného "spodního" městského plánování, kde město netvoří jen úředníci, ale i angažovaní občané a odborníci. Na projektu se podílí i české osobnosti jako architekti David Vávra, Petr Janda a Petr Lešek. Koordinaci zajišťuje inženýr Petr Tej, spoluautor Štvanické lávky, a architekt a urbanista Marek Kopec.

Prostor pro lidi a jasné NE demolici

Iniciativa s v rámci plánu soustředila také na oživení okolí mostu - například využitím kleneb pod mostními nájezdy - ty by mohly sloužit jako kulturní a komunitní prostory. Podobné projekty uspěly ve světě, a to třeba v Berlíně nebo New Yorku. Most by tak mohl být nejen dopravní tepnou, ale i živým veřejným prostorem. 

V dubnu 2024 vydala oficiální zprávu společná mise UNESCO a ICOMOS. Potvrdila, že most je nedílnou součástí hodnoty historického centra Prahy a jeho demolice by byla nepřijatelným zásahem do jeho autenticity a integrity. Zároveň vyjádřila podporu rehabilitaci původní konstrukce.

Inspirace pro ostatní

Praha by podle iniciativy tímto projektem měla podle mnohých možnost ukázat, že se umí rozvíjet bez toho, aby mazala vlastní historii - místo demolice zvolit obnovu a místo zničení kulturní památky ji adaptovat pro současnost i budoucnost. 

Pokud se situace nezmění, stavba mostu by měla probíhat v letech 2026 až 2029.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy