"Je přirozené ptát se, co to je. Jsme rádi, že svět o tom přemýšlel spolu s námi," řekla podle ČTK Nicky Foxová z vedení NASA. Kometu pak označila za přátelského návštěvníka Sluneční soustavy. "Rychle jsme dokázali říct, že se rozhodně chová jako kometa. Určitě nevidíme žádné technologické stopy inteligentního života ani nic, co by nás vedlo k domněnce, že se jedná o něco jiného než o kometu," dodala.
Reagovala tak na spekulace, které se v médiích objevily, velkou měrou k nim mimo jiné přispěl i astrofyzik z Harvardu Avi Loeb. "Vypadá a chová se jako kometa a všechny důkazy naznačují, že se jedná o kometu. Ale tato pochází z oblastí mimo sluneční soustavu, což ji činí fascinující, vzrušující a vědecky velmi důležitou," řekl během tiskové konference zástupce administrátora NASA Amit Kshatriya.
Informace o kometě se podařilo získat díky rozložení různých přístrojů na kosmických sondách s různými možnostmi. "Mezi zařízení NASA, která shromažďují pozorování 3I/ATLAS, patří Hubbleův vesmírný dalekohled, vesmírný dalekohled Jamese Webba, TESS, Swift, SPHEREx, rover Perseverance Mars, Mars Reconnaissance Orbiter, Maven, Europa Clipper, Lucy, Psyche, moje oblíbená sonda Parker Solar Probe, PUNCH, STEREO a mise NASA SOHO," vyjmenovává Foxová.
"Dokonce jsme posunuli naše vědecké přístroje nad rámec toho, k čemu byly navrženy, abychom mohli zachytit tento úžasný pohled na mezihvězdného cestovatele," doplnila.
Průlet kolem Marsu
Začátkem října proletěla kometa ve vzdálenosti asi 30 milionů kilometrů od Marsu. Toho využily tři sondy NASA na oběžné dráze i rover Perseverance na povrchu rudé planety a objekt zachytily ze všech možných úhlů. Sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) pořídila jeden z nejbližších snímků komety, zatímco orbiter MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN) získal ultrafialové snímky, které vědcům pomohou pochopit složení komety.
Očekávání byla vysoká - HiRISE na MRO běžně pořizuje snímky Marsu s neuvěřitelnými detaily. Tentokrát však výsledná fotka v podobě rozmazané černobílé tečky budí spíš rozpaky. Přestože NASA vysvětlila, že rychlý pohyb komety a velká vzdálenost znemožnily zachytit ostřejší snímek, nezabránilo to vlně kritiky, která se vzedmula na sociálních sítích.
I přes kritiku však představují rozmazané fotografie cenný vědecký úlovek. Různé sondy NASA sledují kometu od konce září a posílají data o jejím složení i chování. "Toto je nová vědecká příležitost a nové okno do složení a historie jiných slunečních soustav," vysvětluje Tom Statler, hlavní vědec NASA pro malé objekty s tím, že NASA také stále zpracovává další data shromážděná ze své flotily kosmických lodí od začátku října.
3I/Atlas byla v posledních týdnech příliš blízko Slunci, nebylo ji tedy možné pozorovat pozemskými teleskopy. Na obloze by se ale měla znovu objevit už začátkem prosince, kdy ji budou pozorovat desítky pozemských a vesmírných dalekohledů. Kosmické lodě poblíž Jupitera na ni pak zaměří pozornost na jaře příštího roku. Nejblíže k Zemi se kometa dostane 19. prosince, stále se ale bude nacházet v bezpečné vzdálenosti kolem 270 milionů kilometrů, což je asi dvojnásobek vzdálenosti Země-Slunce. Pro naši planetu tak nepředstavuje žádnou hrozbu.
