"Pro mě je úplně v pořádku toto nastavení: Mám svůj dům, ty máš svůj dům a mezi tím se nachází rodinný dům. Půjdu spát do svého pokoje, ty do svého a jsem s tím v pohodě," říká v podcastu Lipstick on the Rim herečka Cameron Diazová. Hollywoodská hvězda tak propaguje takzvaný spánkový rozvod.
Tímto termínem by se dala označit situace, kdy se pár rozhodne spát v samostatných postelích, v různou denní dobu nebo v různých místnostech. Podle výzkumu z minulého roku Americké akademie spánkové medicíny (AASM) spí odděleně 29 procent amerických párů.
Potíže se spánkem oddělené ložnice nevyřeší
Zdeněk Kundrata z brněnské fakultní nemocnice se běžně setkává s tím, že se pár rozhodne spát odděleně například kvůli poruše spánku jednoho z dvojice. "Bývá to v situacích, kdy nějaká porucha spánku natolik obtěžuje druhého, že nejsou schopní setrvat v jedné místnosti," říká vedoucí lékař neurologické kliniky - ambulance EEG a spánkové medicíny. "Já sám ponechávám každému volnou ruku na zvážení, jak chtějí daný problém řešit," dodává s tím, že problém se spánkem jednoho z páru může mít nepochybně vliv na kvalitu vztahu.
"Spíše se ale jedná o snížení kvality spánku toho druhého a důsledky z toho vyplývající. Pochopitelně záleží na řadě dalších okolností," uvádí. Určitě se podle něj nedá říct, že se potíže se spánkem řeší oddělenými ložnicemi. "Je to pouze jeden ze způsobů, nikoliv jediný způsob řešení," uvádí.
O odděleném spaní jsme otevřeně komunikovali
S manželem se v oddělených ložnicích rozhodla po narození syna spát vztahová koučka Eva Andriessen. "Toto rozhodnutí padlo po vzájemné domluvě, protože jsme zjistili, že když spíme všichni spolu, nikdo z nás si pořádně neodpočine," vzpomíná. "Manžel se přesunul do jiné místnosti, což nám umožnilo lépe zvládat noční krmení a uklidňování syna. Rozdělili jsme si tak odpovědnost a zajistili jsme, že alespoň jeden z nás bude vždy odpočinutý a připravený na další den. Navíc to pomohlo snížit stres a napětí, které neustálá únava způsobovala," říká.
Než se rozhodli spát každý jinde, společně si sedli a otevřeně si promluvili. "Občas se objevil strach, že by nás oddělené spaní mohlo odcizit. Přece jen je společný spánek považován za důležitou součást partnerského vztahu," popisuje Andriessen, jíž s manželem obavy pomohla překonat právě otevřená komunikace.
"Když jsme cítili, že se od sebe vzdalujeme, věnovali jsme více času společným aktivitám během dne. Plánovali jsme si večery, kdy jsme si mohli sednout a v klidu si popovídat nebo si společně pustit film. Tím jsme udržovali blízkost a intimitu, i když jsme nespali ve stejné posteli," dává příklad, jak situaci řešit. "Navíc jsme si uvědomovali, že toto uspořádání je jen dočasné. Vždy jsme měli na paměti, že naše rozhodnutí spát každý jinde je pro dobro celé rodiny," dodává.
Udržujte intimní chvíle
Aby Andriessen s manželem zajistila, že se neodcizí, věnovali velkou pozornost udržování pravidelnému kontaktu. "Každodenní objetí, políbení a pohlazení nám pomáhaly udržet fyzickou i emocionální blízkost. Také jsme věnovali velkou pozornost intimitě," říká Andriessen, která se s manželem vrátila ke společnému spaní v ložnici po dvou letech.
Vzpomíná, že se setkávali s reakcemi okolí, které jejich rozhodnutí spát odděleně nechápalo. "Někteří lidé v našem okolí měli pocit, že pokud pár nespí ve stejné posteli, znamená to, že má vztahové problémy. V české společnosti je stále zakořeněné stigma, které naznačuje, že to páru 'neklape'," říká Andriessen a upozorňuje, že společná intimita se dá vytvářet i jinak.
"Samozřejmě je velký rozdíl, když se partneři na odděleném spaní domluví, nebo se na sebe naštvou a jeden z ložnice odejde, aby toho druhého potrestal. To není v pořádku. Může to vést k dalším problémům a narušení důvěry," upozorňuje a na závěr dodává, že oddělené spaní může být pro některé páry prospěšné. "Nemusí nutně znamenat problémy ve vztahu. Důležité je najít rovnováhu a zajistit, aby se oba partneři cítili milovaní a respektovaní v jakékoliv situaci."
