Kulisy pro drzou loupež století už byly nachystané. Nejnavštěvovanější muzeum světa, které ochraňuje umělecká díla a historické artefakty nevyčíslitelné hodnoty, se nezmohlo na obranu.
Zloději vybavení úhlovými bruskami a malými řetězovými pilami pronikli rovnou do Apollonova sálu, ve kterém jsou uchovávané francouzské korunovační klenoty a další cennosti.
Muzeum už bylo otevřené, podél nábřeží Seiny se k němu trousili další lidé, ale to zloděje nezastavilo. Ukradli několik šperků, než se v 9:38 vrátili k nákladnímu výtahu a uprchli na skútrech směrem k dálnici ven z Paříže. Operace trvala sedm minut, samotné vloupání čtyři. "Jednali velmi, velmi rychle," potvrdil v neděli odpoledne ministr vnitra Laurent Nuñez.
Louvre v nedbalkách
Příběh vloupání má samozřejmě ještě řadu bílých míst. Policie po zlodějích pátrá, studuje záznamy z kamer, politici se předbíhají v popisu, že šlo o profesionály, dobře organizovanou skupinu s dokonalým plánem a neomezenou drzostí.
Nicméně stejně kvalitní profesionály by člověk očekával i v ostraze muzea, jako je Louvre. Starosta pařížského centra Ariel Weil už tak korektní nebyl a neskrýval, že je v šoku. "Je těžké si připustit, že je zjevně tak snadné vyloupit Louvre," řekl deníku Le Parisien.
Nabízí se paralela, co by se asi dělo v Česku, kdyby se podobné vloupání odehrálo během nedávné výstavy českých korunovačních klenotů na Hradě. Ostuda, akorát ta pařížská je mnohem větší.
Zloději v Louvru zřejmě dokázali vyřadit alarm a zmocnili se devíti šperků ze sbírky Napoleona a jeho císařské chotě Josefíny, včetně náhrdelníku, brože a diadému. Jeden ze šperků - korunu císařovny Evženie, manželky Napoleona III. - se nakonec našel v těsné blízkosti muzea, pachatelé jej pravděpodobně ztratili při útěku. Policie našla i dvě úhlové brusky, rukavice a vestu použité při vloupání.
Nedělní déjà vu
Nedělní krádež dává vzpomenout, jak v roce 1911 z Louvru zmizela Mona Lisa. Podle jedné z verzí tehdy v neděli večer 20. srpna vešel v přestrojení za údržbáře do muzea Ital Vincenzo Peruggia. Podle jiné verze to udělal až v pondělí ráno, ale to je vlastně jedno.
Peruggia sundal ze zdi obraz, vyndal ho z ochranného rámu a zabalil do hadru. Po schodišti se vydal dolů k východu. Mona Lisa víc než den nikomu nechyběla, až pak se rozjela pátrací akce.
