Nejprve roste jako nenápadné bílé "vajíčko", ukryté v mechu nebo v lesní hrabance. Když dozraje, roztrhne se a vyrazí z něj čtyři až sedm prstovitých ramen, která připomínají červená chapadla. Ta jsou pokryta glebou, tmavě zbarvenou slizkou hmotou, která velmi intenzivně zapáchá. Právě tento zápach slouží k přilákání much, které následně pomáhají roznášet spory houby do okolí.
Fotky z Vysočiny a Jizerek
Že je to smrad vskutku mocný, dokládá i příspěvek Zuzany Ždárkové ve facebookové skupině Život na zahradě. Ta objevila květnatec poté, co usilovně pátrala po příčině zápachu na své zahradě: "Nakonec jsem zjistila příčinu zápachu a objevila květnatec Archerův. Viděla jsem ho poprvé v životě." Tatínek paní Ždárkové byl myslivec, strávila s ním v lese celý svůj život. Vždy ji podobné nálezy fascinovaly.
Zatímco Zuzana Žďárková spatřila unikátní květnatec na své zahradě na Vysočině, paní Libuše Jágrová ho objevila v Jizerských horách, v Bílém Potoku pod Smrkem. Její exemplář už však nebyl v takové kondici, přesto neváhala a vyfotila jej.
Tato fascinující houba, přezdívaná také "ďáblovy prsty", původně pochází z Austrálie a Tasmánie. Do Evropy se dostala pravděpodobně během první světové války, kdy se s vojenským materiálem nebo importovanými rostlinami rozšířila i do našich lesů. V České republice byla poprvé zaznamenána v 60. letech minulého století a dnes ji lze najít na různých místech, zejména v listnatých a smíšených lesích.
Smrdutý houbový manekýn
Ačkoliv by květnatec mohl vizuálně někoho zlákat, není jedlý. Naštěstí ale není jedovatý. Vzhledem ke svému odpudivému zápachu ho ovšem ochutná málokdo. V gastronomii tedy nečekejte žádné využití. Květnatec je houbou, která má místo spíš v přírodovědeckém herbáři než na pánvi.
Zajímavostí je, že květnatec často poutá pozornost nejen houbařů, ale i fotografů, milovníků přírody nebo tvůrců hororové estetiky. Jeho bizarní vzhled bývá označován za "mimozemský" nebo "pekelný", a právem - málokterý přírodní organismus v našich lesích vypadá tak surreálně. Pro člověka je ale tahle houba i přes svůj pekelný vzhled zcela neškodná.
Květnatec Archerův
Je druhem stopkovýtrusné houby z čeledi hadovkovité (Clathraceae). Květnatec je zajímavý tím, že se jedná o významný synantropní element v naší mykoflóře. Jeho domovinou je australská a tasmánská oblast, odkud však byl zavlečen ve formě spor do Evropy. Jeho první výskyt byl zdokumentován ve Francii roku 1914. V Československu byl poprvé zaznamenán v roce 1963. Stalo se tak 17. července 1963, kdy byl objeven na travnatém okraji smrčiny v údolí potoka mezi obcemi Dobročkov a Kuklov v jižních Čechách. Mapování expanze květnatce Archerova v na území České republiky se zabýval již zesnulý mykolog Zdeněk Kluzák. Ještě v polovině 80. let považoval houbu za vzácnou, v roce 2012 byl její výskyt označován za roztroušený.
Zdroj: Wikipedie
