Rozhovor: Kruté traviče zvířat odradí jen tvrdý trest

Tomáš Netočný
30. 10. 2009 19:50
Orlice Gabča není zdaleka jediná, kterou zabil jed

Votice - Ptáci zůstanou ve smrtelné křeči na místě, savci neujdou více než dva metry. Smrtelný jed karbofuran používaný traviči na celém světě zabíjí stovky zvířat také v české přírodě.

"Je to velmi krutá smrt," říká vedoucí projektu Návrat orla skalního Petr Orel v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Ornitologa z Nového Jičína doplňuje kolega Pavel Křížek, šéf občanského sdružení Ochrana fauny z Votic nedaleko Sedlčan. "Vždy za tím stojí neuvěřitelná malost a pokrytectví," uvedl v rozhovoru Pavel Křížek.

Spolu s desítkami dalších ochránců přírody mají oba zkušenosti s neznámými traviči, kteří kladou návnady napuštěné karbofuranem a zabíjejí zvířata, především větší i menší dravce.

Posledním doloženým případem útoku travičů je smrt orlice Gabči z projektu Návrat orla skalního, kterou karbofuran zabil právě nedaleko Votic. Česká společnost ornitologická však eviduje desítky dalších případů, kdy se obětí otravy stali například přísně chránění orli mořští, luňáci, káňata, ale i drobnější ptáci.

Odhalte traviče, čekává vás odměna

Přestože kladení otrávených návnad je v Česku už 40 let zákonem zakázáno, dosud nikdy se nepodařilo nikoho usvědčit a potrestat. Stanice na záchranu volně žijících živočichů v Bartošovicích u Nového Jičína proto vypsala odměnu 50 tisíc korun za dopadení člověka, který otrávil orlici Gabču.

Čtěte více:

Kro otrávil orlici Gabču? Ochranáři nabízejí odměnu 50 tisíc
Orlici Gabču nezabila elektřina. Život jí vzal člověk

Také Česká společnost ornitologická už mnohem dříve založila veřejnou sbírku, ze které dostane odměnu ten, kdo poskytne důležité informace o travičích kdekoliv v České republice. Na kontě je momentálně přes 70 tisíc korun a další peníze přibývají s pomocí speciální webové stránky www.karbofuran.cz.

"U některých lidí z loveckých kruhů alespoň existuje úcta ke zvěři a nikdy by se nesnížili k tomuto způsobu "lovu". Na druhou stranu nenajdou dost osobní odvahy, aby tyto primitivy ze svého spolku vytěsnili," říká Pavel Křížek v rozhovoru.

"Nejsem takový idealista, abych si myslel, že je možné tento typ lidí napravit. Jedinou cestou je exemplární potrestání," doplňuje Petr Orel.

Aktuálně.cz: Dokážete se vžít do přemýšlení lidí, kteří v přírodě kladou otrávené návnady a úmyslně zabíjejí?

Pavel Křížek: Vžít se do jejich myšlenkových pochodů snad ani nejde. Z mého hlediska tam přece nemůže být ani radost z "úlovku"!  Je to prostě nepochopitelné v době plných mrazáků. Můj pocit po každém nálezu otrávených zvířat je vždy stejný - bezmoc, zmar a smutek.

Nakonec ji Petr Orel a Lubomír Peške opravili.
Nakonec ji Petr Orel a Lubomír Peške opravili. | Foto: Petr Sznapka

Petr Orel: Nedokážu. Dle mého soudu to mají na svědomí lidé, kteří nejsou schopni vnímat přírodu jinak než v minulém či předminulém století. Pro ně prostě jakýkoliv predátor nemá  právo na život, berou ho jako konkurenta, který jim "ujídá chléb".  Je to velmi zastaralé a překonané myšlení a chápání ekosystému jako takového. Bohužel u řady lidí z mysliveckých a rybářských kruhů přetrvává. Je to otázka výchovy, vymahatelnosti práva, je to běh na velmi dlouhou trať.

A.cz: Jaké k tomu mohou mít důvody? Zkuste je popsat, byť vám zřejmě připadají absurdní…

Pavel Křížek: Důvody jsou hodně přízemní. Hlavně mají pocit, že chrání přírodu. Když otráví lišku, kunu, vydru, káně či orla zachrání tím vypuštěné napůl ochočené bažanty nebo třeba kachny. Ty pak obklíčí s brokovnicí v ruce a bez milosti je postřílí.

Já sám pocházím z mysliveckého prostředí a znám mezi myslivci spoustu lidí, kteří jsou mí přátelé anebo si jich velice vážím. U některých lidí z loveckých kruhů alespoň existuje úcta ke zvěři a nikdy by se nesnížili k tomuto způsobu "lovu". Na druhou stranu nenajdou dost osobní odvahy, aby tyto primitivy ze svého spolku vytěsnili. Je úsměvné poslouchat o hromadném pytláctví, když největší pytláci se mnohdy pohybují v této komunitě!

Petr Orel: Nehledal bych v tom žádné jiné důvody než konkurenci volně žijících predátorů ve vztahu k člověku. K člověku jako rybáři - chovateli ryb. K člověku jako uživateli honitby. Pro ně je to zřejmě nejpohodlnější způsob likvidace dravců a šelem, tedy takzvané "škodné". Jsou ještě lidé, kteří nesnášejí psy a kladou otrávené návnady v parcích či na místech, kde lidé často venčí své čtyřnohé oblíbence. Ti však nekladou jedy do volné přírody.

Foto: www.ekolist.cz

A.cz: Napadá vás alespoň nějaký způsob, jak v tom těm lidem bránit? Může něco udělat stát?  Uspořádat kampaň, vypsat odměnu na dopadení, vyškolit specializované kriminalisty…?
 
Pavel Křížek: V tomto jsem dost skeptik! Nevidím žádnou vůli ze strany policie, orgánů ochrany přírody ani ze strany vedení mysliveckých spolků řešit aktivně tento problém. Jak jsem již konstatoval, smutek a zmar! Budu citovat člověka, kterého si velice vážím a zároveň má vztah k přírodě, krajině a ke zvěři.

Je to Karel Swarzenberg, který řekl, že Češi mají vztah k právu stejný, jako holky z Perlovky k panenství. Tento a řada případů z minulosti ukazují na bezzubost práva.

Petr Orel: Nejsem takový idealista, abych si myslel, že je možné tento typ lidí napravit. Jedinou cestou je exemplární potrestání. To by bylo konečně vážným varováním  pro ostatní potencionální pachatele. Kampaně běží po linii České společnosti ornitologické a jsou vypsány odměny. Určitě by pomohl soustavnější mediální tlak na veřejnost.

Je to ale také otázka výchovy nových myslivců a rybářů, kvalita mysliveckých a rybářských kurzů. A pokud jsem dobře informován, tak na policejním prezidiu je ustanoveno speciální oddělení na problematiku ochrany přírody, ale výsledky jsou zatím bezzubé.

Je potřeba zainteresovat do této problematiky policisty s hlubokým zájmem o přírodu jako takovou, ne se zájmem o myslivost či rybářství. Určitě by se takoví policisté našli.

A.cz: Z jakého okruhu lidí, z jaké sociální vrstvy či profesní skupiny se traviči rekrutují?

Pavel Křížek: Jsou tam všechny vrstvy lidí - primitivové, velmi fundovaní lidé s loveckou praxí anebo majetní, kteří prohráli svůj boj být nad penězi. Lidská nadřazenost a "nenažranost" je neuvěřitelná.

Petr Orel: Netuším, zřejmě z těch vrstev, kteří se šelmami či dravci cítí být nejvíce ohroženi a jsou pro ně, dle jejich myšlení, velkou konkurencí. 

A.cz: Jak je to s podobnými "lovci" v cizině? Jak to tam úřady řeší? Mají lepší a účinnější postupy než Česko?

Pavel Křížek: Ten trend je i v jiných zemích. Údaje nemám, ale kusé informace o tom problému, že je vážný, mám ze Slovenska a Rakouska.

Takhle Gabču našli asi čtrnáct dnů po smrti. Snímek je z 29. září 2009. Tělo dravce je už úplně vyschlé, téměř bez masa. Otrávené orlici někdo oříznul hlavu a pohodil její tělo do křoví
Takhle Gabču našli asi čtrnáct dnů po smrti. Snímek je z 29. září 2009. Tělo dravce je už úplně vyschlé, téměř bez masa. Otrávené orlici někdo oříznul hlavu a pohodil její tělo do křoví | Foto: www.csopnj.cz

Petr Orel: Určitě nejsme jedinou zemí v "civilizované Evropě", kde se tak děje, bohužel. Jsou známy otravy dravců, šelem ze Slovenska, Rakouska i Německa. Bohužel nemám informace o tom, zda byli pachatelé vypátráni a potrestáni.

A.cz: Dokážete popsat, jak umírá orel otrávený karbofuranem?

Pavel Křížek: Já již viděl řadu zvířat ve smrtelné křeči. Je jedno, jestli je to kavka, kos, a nebo král všech výšin a symbol naší státnosti, orel skalní. Ptáci většinou zůstávají ve smrtelné křeči na místě, savci neujdou více než dva metry. Vždy stojí za tím vším neuvěřitelná malost a pokrytectví. Sám sebe se vždy ptám, jestli to, co dělám, tedy ochrana přírody, má smysl. Je to hlavou proti zdi.

Petr Orel: Jde o jed, který blokuje nervové vzruchy, to vede k ochrnutí nervového svalstva a ke smrti udušením. Je to velmi krutá smrt, určitě to není nic příjemného!
 
A.cz: Jakého trestného činu se tedy traviči dopouštějí?

Petr Orel: Jde o porušení zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o myslivosti a samozřejmě i zákona o ochraně zvířat proti týrání.

Pavel Křížek: A určitě obecné ohrožení.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Nové radní České televize poslanci nezvolili. Není jasné, kdy se k volbě znovu dostanou

Sněmovna v úterý čtveřici členů Rady České televize nevolila. Předseda opozičního klubu lidovců Jan Bartošek si po zhruba půlhodinové debatě k výběru televizních radních vzal přestávku do konce jednacího dne, poslanci se opět sejdou ve středu. Kdy bude výběr členů rady pokračovat, není jasné.

K odkladu volby vyzývá část opozice i Senát. Mezi adepty jsou i lidé, kteří podle kritiků představují ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize. Pirát Tomáš Martínek dnes neprosadil návrh, aby výběr pokračoval až potom, co sněmovní volební výbor posoudí výtky senátní mediální komise. Bartošek zase chtěl, aby se výbor zabýval zákonností postupu nynější členky televizní rady Hany Lipovské.

Zdroj: ČTK
Další zprávy