Se svými víny jste už mnohokrát zabodoval v zahraničních soutěžích. Loni jste získal nejvyšší ocenění v kategorii bílých suchých vín na soutěži v USA nazvané Great American International Wine Competition. Před týdnem jste skončil celkově třetí v jedné z nejstarších francouzských soutěží. Několikrát jste se stal i Vinařem roku. Z kterého ocenění máte největší radost?
Víte, jsme malá rodinná firma a vážíme si všech ocenění a všechna také bereme s pokorou. A zpětně musím říct, že se mi občas těžko věří tomu, že se nám toho podařilo dosáhnout. Z Vinaře roku mám samozřejmě velkou radost, jde o velmi respektovanou soutěž, hodnotí v ní špičkoví degustátoři z celého světa. Když si ale přivezete medaili z Francie, kolébky vinařství, cítíte radost největší. Navíc Chardonnay du Monde je jednou z nejstarších a nejprestižnějších vinařských soutěží na světě. Zkrátka jsem pyšný, když vidím v top desítce viset naši českou vlajku.
Jsme hrdí, že i letos září u výsledků prestižní soutěže Chardonnnay du Monde česká vlajka. V top 10 jsme se umístili pošesté za posledních 8 let.
Zveřejnil(a) Vinařství Josef Valihrach dne 14. Březen 2018
S jakým vínem jste letos ve Francii uspěl?
Bylo to chardonnay ročník 2008.
A chardonnay je vaše nejoblíbenější?
Já jsem spíš na sauvignon. Mám ho rád ve všech jeho podobách. A z červených asi merlot.
V poslední době se hodně mluví o vínech autentických. Co na tento trend jako klasický vinař říkáte?
Nic proti tomu nemám. Mám hodně kamarádů, kteří se tomu věnují. Některá mi chutnají, jiná zase ne. Ale to je jako s běžnými víny.
Jezdíte za inspirací i do zahraničních vinařství?
Máme to štěstí, že i syna zvou pořadatelé na mezinárodní soutěže jako degustátora. Máme tak šanci se inspirovat přímo u zdroje. Například teď hodnotí na soutěži ve Spojených státech.
Ve Francii zabodovali se svými víny i vaši kolegové z Česka. Potvrzuje to podle vás, že výborné víno se tedy dá udělat i u nás?
Samozřejmě. Nemám rád, když se říká, že se to tady neumí. Samozřejmě jsou horší a lepší roky, všechno záleží na počasí. Ale i k tomu musíte přistupovat s pokorou a být na to připraven. Například loni to vypadalo na špatnou sezonu a nakonec to nedopadlo vůbec zle.
Kdy jste udělal svoje první víno?
Ve 14 letech. Dodnes ho mám archivované. No něco se pít dá, něco ne.
Pocházíte tedy ze starého vinařského rodu?
Vlastně ano, moje děti jsou už šestou vinařskou generací. Rodinná tradice ale byla přerušena komunismem. Nikdy jsem nevěřil, že se mi podaří se k tomu zase vrátit a pracovat na svém. Po roce 1989 jsem se do toho vrhl a jsem za to rád.
Ve firmě pracují i vaše děti?
Syn i dcera, zeť, synovec, který má vinařskou školu. Dokonce i bratranec. Zkrátka jsme s vínem všichni spjati.
Je pravda, že jste nikdy nebrali žádnou dotaci na vinařství?
Je to tak. Nebrali.
A proč?
Už víc než patnáct let, co existuje vinařský fond, říkám, že je to podpora neschopnosti. Proč bychom tady měli přerozdělovávat nějaké peníze. To se dělalo za komunistů.
A opravdu naléváte Pražákům ve sklípcích horší víno?
No nejste první, kdo se mě na to ptá. A u nás se to opravdu nestane. A neříkám to jenom, protože jste z Prahy. A pokud se to někde děje, odsuzuju to. Navíc podle mého Pražáci vínu rozumí.
Ke kvalitnímu vínu patří i dobré jídlo. Můžeme nějaké z těch vašich ochutnat i v nějaké vyhlášené restauraci?
Můžete, například v pražských michelinských, ale například i ve Francii, nebo v jedné v Německu.
Máte vlastně ještě nějaký vinařský sen, který byste si chtěl splnit?
Hrozně rád bych navštívil Kalifornii. A ochutnal tamní chardonnay, které velmi uznávám.
