Hned první meteorický roj roku, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už v úterý 3. ledna 2017 odpoledne. Nejvíce meteorů, až šedesát za hodinu, půjde ovšem pozorovat až před půlnocí po západu Měsíce. Znovu budou mít Kvadrantidy příznivé podmínky až v roce 2019.
Téměř každý meteorický roj nese název podle souhvězdí, ve kterém se nachází takzvaný radiant, tedy místo, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy zdánlivě vylétají – perseidy mají svůj radiant v souhvězdí Persea, geminidy v souhvězdí Gemini (Blíženci). Ovšem kvadrantidy mají radiant v dnes již neexistujícím souhvězdí, které bylo zrušeno v roce 1922.
„Nacházelo se na pomezí Pastýře a Draka, jen kousek východně za ojem Velkého vozu. A právě z tohoto směru na obloze do atmosféry vstupují drobná tělíska, která letem a třením v atmosféře vytváří meteorickou podívanou,“ popisuje astronom Petr Horálek, vedoucí redaktor webu České astronomické společnosti.
Ten rovněž upozorňuje, že mateřské těleso, které je původem těchto drobných zrnek, je dodnes nevyřešenou záhadou. „Uvažovalo se, že jde o kometu 96P Machholz, která se má ke Slunci vrátit na konci roku 2017. Známý vědec v oboru meteorů, Peter Jenniskens z výzkumného centra NASA ovšem v roce 2003 naznačil, že za rojem s největší pravděpodobností stojí fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl objeven v roce 2003 a katalogizován pod asteroidálním označením C/2003 EH1.“
Dráha tohoto tělesa se protíná se Zemí v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje. Pozorovat ho lze obecně mezi 1. a 6. lednem, samotné maximum je velmi ostré, s proměnlivou aktivitou 60-200 meteorů za hodinu a trvá jen několik málo hodin. „Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za tisíc let už kvadrantidy patrně pozorovat nebudeme,“ říká Horálek.
Na dotaz, kdy je letos nejlepší tento meteorický roj pozorovat, astronom upozorňuje, že okamžik maxima není pro střední Evropu zrovna výhodný.
Nejlépe se pozoruje v noci na horách. Vleže na karimatce
„Vrchol aktivity se předpovídá na 3. ledna 2017 v 15:00 SEČ, tedy ještě před západem Slunce a při opravdu malé výšce radiantu nad obzorem. V té době navíc ještě ruší svým svitem Měsíc, který zapadá až před půlnocí,“ popisuje.
Doporučuje proto pozorovat zejména v druhé polovině noci ze 3. na 4. ledna, tedy od půlnoci do rozbřesku, kdy se stoupajícím radiantem bude ještě stoupat aktivita roje, ačkoliv již bude po maximu, a zároveň je vyšší šance na jasné meteory. „K ránu by tedy mohlo zazářit s každou hodinou až šedesát meteorů. Nebe v té době bude mimo náhodné meteory zdobit i velmi jasná planeta Jupiter nad jihovýchodem v souhvězdí Panny.“
K pozorování meteorů hvězdáři doporučují najít místo daleko od měst s minimálním vlivem světelného znečištění, nejlépe na horách s odkrytým obzorem. Ke sledování jevu není zapotřebí žádný přístroj, neboť meteory se náhodně objevují ve všech místech oblohy. „Nejlépe se meteory pozorují vleže, ideální je mít teplý spacák a karimatku,“ dodává Petr Horálek.
Zrcadlovka na stativu, vyšší citlivost a nejdelší expozice
Zájemcům, kteří by si chtěli kvandrantidy vyfotografovat, doporučuje fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým objektivem, tedy například nějakou zrcadlovku. Kvůli chladnému počasí je vhodné nechat foťák i objektiv několik hodin před focením venku, aby se vychladil a objektiv se nepokryl zmrzlou rosou.
„Při samotném focení fotoaparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například při větším větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy. Poté už jen zmáčknete spoušť. Pokud možno v režimu samospouště či přes dálkové ovládání, aby se ani při tomto kroku fotoaparát neroztřásl. Proces opakujte, dokud do záběru nevletí kýžený meteor,“ popisuje astronom Petr Horálek s tím, že snímky lze posílat na stránky astro.cz.
Kvandrantidy načnou hned na počátku ledna rok, jenž bude z hlediska nebeských úkazů a možností jejich pozorování velmi nadprůměrný. Velmi příznivé podmínky s frekvencí až sto meteorů za hodinu budou mít dubnové Lyridy, říjnové Orionidy či prosincové Geminidy.
„Navíc se dočkáme návratu tří významných periodických komet, z nichž dvě byly spoluobjeveny z Československa. Jedna z komet by dokonce mohla být vidět pouhýma očima. Nastanou také dvě zatmění Měsíce, která potěší hlavně fotografy,“ uzavírá Petr Horálek, vedoucí redaktor webu astro.cz.
