Všichni jednou dospějeme. Některým to trvá déle, nepomohou ani vlastní děti, některým na to stačí devět let. Hlavní hrdina herní série Uncharted je konečně dospělý a o to zajímavější a poutavější je jeho nejnovější a zároveň poslední dobrodružství. Už název Zlodějův konec (Thief’s End) vyjadřuje odhodlání autorů uzavřít ságu populárního lovce pokladů. A cesta ke konci je to parádní. Nejvíce ji logicky ocení fanoušci, kteří hráli předchozí trilogii.
Ti si užijí hned v první hodině s novým titulem nostalgický výlet. V podkroví Drakeova domu se v kůži svého hrdiny budou probírat suvenýry z předchozích příběhů. Španělská zlatá mince nalezená na ponorce uprostřed jihoamerické džungle při hledání Eldoráda, fotografie Šambaly z druhého dílu hry, lístek od Chloe, se kterou se potkali v předchozích dvou dílech, deník Sira Francise Drakea, který Nateově příteli Sullymu zachránil život…
Pak přijde čas večeře a teprve druhá realisticky pojatá domácká scéna v historii videoher. Večeře Natea a novinářky Eleny je přirozená, intimní, okamžitě blízká každému, kdo někdy večeřel se svou polovičkou po pár letech manželství. Rodinná idylka však rychle končí, a může za to… rodina.
To, že se v novém dílu Uncharted objeví ztracený Nateův bratr, není novinka, ale hlavní premisa hry - důvod, proč se Nate znovu pustí do dobrodružství. Jediné, co má smysl o příběhu hry smysl prozrazovat, je to, že Nate vyrazí po stopách úspěšného piráta Henryho Averyho a v jeho stopách objede půlku světa.
Hra s filmovými proporcemi
Scén podobných večeři Natea a Eleny je ve hře několik, ale to neznamená, že autoři zapomněli na to, co hráče k sérii Uncharted nalákalo v první řadě - na kombinaci prostorových hádanek a akce. Vývojáři z Naughty Dogs vlastně nevymysleli nic originálního, jejich hra byla při svém vzniku kombinací Tomb Raidera s filmovým Indianou Jonesem. Výsledek ale byl vždy lepší než jen součet inspirace - díky touze po pokladech, příbězích inspirovaných legendami a také díky hollywoodskému pojetí a skvělému technickému zpracování.
Thief’s End pokračuje v tom, co předchozí díly načaly. Střídá akční sekvence s hledáním cesty vpřed, lezením po skalách, řešením mechanických hádanek, za které by se nestyděl Leonardo da Vinci, a prostým kocháním se přírodou. Nechybí ani hledání artefaktů - malých pokladů, kterých je ve hře roztroušeno více než sto. Spojení toho všeho znamená, že nemáte šanci začít se nudit.
Tiše, nebo s dynamitem
Herní překvapení čeká i na dlouholeté fanoušky Uncharted; autoři do hry přidali hned několik prvků. Tím nejvýraznějším je možnost vyhnout se v řadě případů konfliktům. Nerealistická možnost schovávat se ve vysoké trávě dává hráčům možnost nepřátele prostě obejít nebo je rychle a bezbolestně zabít, například skopnutím z útesu nebo prozaickým zlomením vazu. Trochu to připomíná hraní Assassin’s Creed, i díky vizuální indikaci pozornosti nepřátel, ale dává to hře další rozměr.
Vedle možnosti vyhnout se některým ozbrojeným střetům přidali autoři do hry i nové prvky, jako je možnost používat lezecké lano pro dosažení jinak nedostupných míst. Připomíná to Laru Croft a její luk s přivázaným provazem a funguje to, zvláště když musíte reagovat rychle a kotvu s lanem hodit na poslední chvíli, než spadnete ze srázu. Možnost slaňovat, zhoupnout se za roh nebo lano protáhnout kolem kusu kontejneru pohybem celého těla ukazuje, že si vývojáři dali záležet nejen na grafice, ale také na fyzice ve hře.
Změny se najdou i při přestřelkách: Hra vyžaduje aktivnější přístup a více pohybu, protože bedny a další překážky, za kterými se Nate kryje, časem podléhají náporu kulek a neposkytují dokonalou ochranu. Stále ale platí, že nepřátel je hodně, nicméně jejich rozmanitost vázne. Obyčejné žoldáky střídají obrnění žoldáci a ještě narazíte na žoldáky s odstřelovacími puškami. Nabídka zbraní je přitom standardní - pistole, samopaly, útočné pušky, brokovnice, skvělý a účinný dynamit… Hra si schovává také nějaká překvapení, ale na ta si budete muset počkat.
Zabití nepřátelé se v Uncharted 4 počítají ve stovkách, přestože střílení tvoří jen menší část celé hry. To je paradox her, které mají filmové zpracování, sází na zajímavý příběh, ale hráče mají zabavit na deset a více hodin. Autoři si tento paradox uvědomují a upozorní na něj sami ve formě jedné z virtuálních trofejí, které lze ve hře získat.
Novinkou je také otevřenější svět, který nabízí v některých případech více možností řešení a dává více prostoru se jenom kochat krajinou. Skotsko, Panama, Madagaskar, Itálie… Autoři si vyhráli s detaily, a pokud trpíte závratí, může se vám u Uncharted 4 motat hlava, když se podíváte z výšky dolů. I tak má ovšem daleko k rozsahu her, jako je Zaklínač: Divoký hon nebo chystaný Kingdom Come.
Reklama na PlayStation 4
Z technického pohledu je Uncharted 4 mistrovské dílo, které ukazuje, jak díky pečlivé optimalizaci nabídnout na konzoli, která se prodává za méně než 10 tisíc korun, hru, jež vypadá lépe než hry pro mnohem výkonnější počítače. Autoři vždy posouvali hranice toho, co je možné - u předchozích dílů Uncharted i v případě hry The Last of Us -, ale nejnovější titul předchozí pokusy překonává.
Uncharted 4 běží v rozlišení Full HD se 30 snímky za sekundu a jen několikrát za celou dobu hraní jsem zaznamenal náznak zpomalení. To vše při extrémním množství detailů a grafických efektů, které vypadají obzvlášť fantasticky v případě výbuchů. Hra přitom běží na zařízení, které stojí asi 10 tisíc korun, tedy stejně jako slušná grafická karta pro PC. Je ovšem pravda, že PlayStation 4 při hraní Uncharted 4 běží na hranici svého výkonu a chladič má co dělat.
Na druhou stranu ani Uncharted 4 není bez nedostatků - propracované animace většinu času vypadají skvěle, ale při skocích přes propasti a houpání se na laně nenavazuje pohyb plynule; hra si postavu Drakea jakoby magicky přitáhne tam, kde ho potřebuje mít. Je to drobnost, ale na něco si postěžovat člověk musí. Celkově je totiž Uncharted 4 jedna z nejlepších her vůbec. Pro majitele PlayStationu 4 je to absolutní povinnost.
Recenze vyšla na tech.ihned.cz.
