Tarabík se pro japonskou kulturu nadchl už v dobách socialismu, kdy v místních končinách ramen nikdo nevařil, ale dalo se tu narazit právě na zmiňovaná bojová umění. "Už jako malý chlapec jsem býval při těle, a protože jsem svou tloušťku potřeboval někde vybít, přihlásil jsem se ve dvanácti letech do oddílu karate," vrací se do dětství.
