Když se Eliška dozvěděla, že je těhotná, byla štěstím bez sebe. Na miminko se spolu s partnerem těšili a ona si už představovala, jaké to bude, až se stanou rodiči. Začala se všemožně připravovat na porod - snad nebyl kurz, na kterém by chyběla. Na co ale připravená nebyla, bylo to, co přišlo po narození vytouženého dítěte.
"Nečekala jsem, jak náročné to bude. Žila jsem v americkém snu, že všechno bude dokonalé. Že se miminko narodí a vše bude nádherné a přirozené. Ale bohužel to tak vůbec nebylo," přiznala spisovatelka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Netýkala se jí přímo poporodní deprese, ale její stav nepřešel ani za pár dní, jako je tomu u poporodního blues. Sama má pocit, že ji ovládla obrovská úzkost, která jí komplikovala začátek nové životní etapy. Nedokázala se radovat z toho, že je máma. Necítila k miminku lásku. Všechno bylo špatně a nikde neviděla světlo na konci tunelu.
"Trvalo to několik týdnů. Nikdy jsem neměla žádné psychické obtíže, proto mě nenapadlo vyhledat odbornou pomoc. Utápěla jsem se v tom sama. Hledala jsem pomoc na internetu, jestli má někdo podobné pocity. Nevzplanula jsem hned láskou ke svému dítěti," svěřila se.
Dnes už ví, že by všechno udělala jinak - vyhledala by odborníka, aby na své pocity nebyla sama. I když jí partner s dcerou hodně pomáhal, nemohl pochopit, jaké je to mít hormony jako na horské dráze, být k smrti unavená a zacyklená v koloběhu přebalování, kojení a uspávání.
Nic nebude jako dřív
Měla pocit, že všechno musí být dokonalé. Ale nepřicházelo to. Byla z toho frustrovaná a myslela si, že už nikdy nebude mít svůj život zpátky. Rozumově věděla, že dítě jednou vyroste, ale v té chvíli jí to připadalo nekonečné.
"Maminkám bych doporučila, aby se nenechaly zblbnout sociálními sítěmi. A aby si daly čas zorientovat se v nové roli. Nikdo mě nepřipravil na to, co přijde potom. Na porod jsem se připravovala ve velkém, znala jsem všechny porodní polohy, ale pak jsem najednou měla miminko v náručí a nevěděla jsem, co s ním. Mateřský instinkt prostě nepřicházel," dodala.
Nakonec se s dcerou sžila a ta neskutečná, bezpodmínečná láska přišla - jen to trvalo skoro rok. Eliška chce, aby ostatní mámy věděly, že i takto může začátek mateřství vypadat, a aby si to nevyčítaly tak jako ona. Myslela si, že je "rozbitá", ale dnes už chápe, že kombinaci hormonální bouře, nedostatku spánku a výčitek je těžké zvládnout bez následků.
Šestinedělky
Knížka Eliška Kašpercové, která nedávno vyšla, popisuje prožitky šestinedělí se všemi pochybnostmi, těžkostmi a pocity nejistoty. "Ztratíte se v ní a snad se i najdete. Možná si popláčete a možná se zasmějete. Je vážná, ale s nadhledem. Ufňukaná i hrdinská," uvádí autorka v anonci.
Napsala proto knihu Šestinedělky, ve které otevřeně sdílí své zážitky z prvních měsíců mateřství. Chce tak ženy povzbudit, pobavit a dodat jim sílu do začátku. Kniha není jen o jejím příběhu - své pocity v ní sdílí i další maminky. Ty negativní i ty krásné.
