Rozjíždíme se od sebe, že na sebe skoro nevidíme, a zase se potkáváme, kamení střídá tráva, trávu písek... a najednou nám chybí druhé auto. Voláme do vysílačky, ale ozývá se jen praskání. Otáčíme se zpět a snažíme se zjistit, co se děje. Vysílačka se chytá, ale Michal nám jen temným hlasem hlásí, že uvidíme, až přijedeme. | Foto: Dan Přibáň