Většina Čechů zná Golema z historické komedie Císařův pekař – Pekařův císař, kde Jan Werich geniálně ztvárnil císaře Rudolfa II. i pekaře Matěje Kotrbu. Postava hliněného obra se stala symbolem Prahy plné alchymistů a tajemství, i samotného rabiho Löwa. Jenže skutečnost je jiná - v 16. století legenda o Golemovi neexistovala. Podle historiků je produktem literárních fantazií z dob romantismu.
Ticho z historie
Nejpřesvědčivější argument proti existenci pražského Golema je prosté mlčení historických pramenů. Pokud by se v Praze za života rabiho Löwa skutečně odehrály tak dramatické události spojené s mocným hliněným obrem, je nemyslitelné, že by o nich neexistoval žádný písemný záznam.
Rozsáhlé Maharalovy spisy však nezmiňují žádnou umělou bytost. Stejně mlčel i již zmíněný kronikář David Gans.
Když v roce 1727 Maharalův potomek Me'ir Perles sepsal Maharalovu první biografii, uvedl v ní sice různé legendy a zázraky spojené se svým předkem, ale příběh o Golemovi mezi nimi chybí.
Ani pražský rabín a učenec Jedidja Tiah Weil (1721-1805), který ve svých spisech podrobně popisoval a analyzoval jiné, starší legendy o golemech, se o existenci "pražského" Golema nezmínil.
Historikové jsou jednoznační: žádný dokument z 16. až 18. století nezná legendu o Golemovi z Prahy. Příběh, jak ho známe dnes, vznikl až v 19. století.