Lisabon - Portugalsko by mělo vysadit více korkových dubů. Tvrdí to ochránci přírody.
Korkové lesy mají zabránit rozšiřování pouště. Jejich výsadba se ale zemědělcům přestává vyplácet.
Podle studie Mezinárodního fondu ohrožených druhů (WWF), na níž se podílel i portugalský Vrchní institut pro agronomii a ze které citovala agentura Reuters, zasahuje suché a horké podnebí z jihu země stále více na sever.
Portugalsko je největším producentem korku, používaného na výrobu špuntů do vinných lahví, na světě.
Hustota stromů v korkových lesích se však v minulých letech snížila. Stromy tudíž méně brání postupující poušti a ta se rozšiřuje i na dříve úrodná území.
O kilometr pouště ročně
Korkové lesy jsou výjimečně příznivé pro životní prostředí. Nekácí se a jejich listy zadržují vodu.
Kůra každého stromu se kvůli korku seřezává jen jednou za devět let.
Kdyby se plocha osázená korkovými duby rozšířila o 20 procent, poušť by mohla podle ekologů přestat expandovat do roku 2020.
Pokud by nedošlo k rozšíření plochy korkových lesů a stromy by nebyly vysazeny ve větší hustotě, mohla by se desertifikace zrychlit až na jeden kilometr za rok.
Čtěte také: Každou minutu mizí 20 hektarů deštných lesů
"Korkové duby mají potenciál fungovat jako bariéra a bránit desertifikaci," řekla Angela Morgadová, zástupkyně WWF v Portugalsku.
Korkový dub je schopen růst i v relativně suchém podnebí. Proto odborníci z WWF doporučují, aby se pěstovaly i severněji. Pokud budou teploty vlivem globálního oteplování stále stoupat, podaří se tak předejít postupujícímu rozšiřování pouště.
Co je korek?
- je kůrou korkového dubu
- loupe se po 15-ti letech od zasazení
- poté každých devět let
- strom se dožívá 180 až 200 let
- prvotřídní kůra o tloušťce pět až deset centimetrů se ze stromu získá až při třetí sklizni
V současnosti tvoří korek 2,7 procenta portugalského vývozu. Na světové produkci je Portugalci podílejí 54 procenty.
Ročně vydají portugalské korkové duby 160 tisíc tun korku. Korkový průmysl zaměstnává 14 tisíc lidí.
Ohrožený plastem
Odbyt portugalského korku ale ohrožují umělé zátky do lahví, k nimž se řada výrobců přiklání. Hlavním důvodem je cena; umělá zátka vyjde minimálně o polovinu levěji než korková.
Odborníci ze Světového fondu na ochranu přírody se obávají, že se v roce 2015 bude drtivá většina lahví uzavírat právě umělohmotnými zátkami, což korkové háje zlikviduje.
Podle nejčernějších předpokladů by tento trend "vymazal" až tří čtvrtiny korkových plantáží, což odpovídá zhruba pětině velikosti území České republiky.
Čtete také: Portugalsko spouští největší solární elekrárnu
