Polární liška ušla tři tisíce kilometrů z Evropy do Kanady. Neuvěřitelné, tvrdí vědci

Magazín Magazín
3. 7. 2019 8:57
Zaměstnance Norského polárního institutu nedávno okouzlila polární liška, která během 76 dní ušla 3500 kilometrů. Překonala tak vzdálenost z norských Špicberků až na Ellesmerův ostrov v Kanadě. Podle odborníků se jedná o nejrychlejší lišku svého druhu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Výkon polární lišky, která norské vědce zaskočila, byl sledován prostřednictvím GPS lokátoru od července 2017. Její dlouhé putování mezi kontinenty pak začalo koncem března loňského roku z norských Špicberků. 

Odtud pak šla 21 dní po ledové pláni do Grónska a dále na Ellesmerův ostrov v Kanadě, kam dorazila 1. července loňského roku. Cesta jí tak zabrala 76 dní, během kterých urazila celkem 3500 kilometrů. 

"Napoprvé jsme tomu vůbec nevěřili," řekla britskému zpravodajskému webu The Guardian výzkumnice Eva Fugleiová. Délka trasy a rychlost lišky norské vědce překvapily natolik, že pochybovali, zda cestu skutečně překonala sama, nebo zda její obojek s GPS nepřevezl někdo na lodi.

"Ale ne, žádné lodě nejezdí takto daleko a na ledu, takže zůstáváme při tom, že trasu urazila sama," dodala Fugleiová. Obojek přenášel informace o pohybu lišky každý den po dobu tří hodin. Zvíře ušlo denně v průměru 46,3 kilometru, ale během jednoho dne překonalo až trojnásobnou vzdálenost. 

Klíčové mořské ledovce

"Jedná se tak o nejrychlejší pohyb, o jakém u tohoto druhu zatím víme," napsali vědci do publikované studie

Zásadní roli přitom při pohybu arktických zvířat mezi kontinenty hrají mořské ledovce. "Mořský led je klíčový pro lišky, které migrují mezi oblastmi, aby se setkaly s další populací a našly jídlo," sdělila výzkumnice. Norové tak poprvé detailně zdokumentovali migraci druhů mezi kontinenty a ekosystémy v Arktidě.

Lišky, podobně jako polární medvědy ohrožuje tání ledovců vlivem klimatických změn. A norský ministr životního prostředí a klimatu Ola Elvestuen připomněl, že je potřeba snížit množství emisí a zapracovat na tom, aby ledovce během letních období zcela neroztály. 

Polární lišky dokážou přežít teploty pod minus 50 stupňů Celsia a častokrát stopují větší predátory, jako jsou lední medvědi, aby po nich dojedly ulovené zbytky. Další osud lišky ultramaratonkyně je však neznámý, GPS lokátor totiž přestal fungovat letos v únoru.

Video: Medvěd uprchlík ušel 700 kilometrů, zpátky letěl vrtulníkem

Medvědí uprchlík je zpátky doma. Po 700 km dlouhém výletě ho vysadili zpět na Čukotce | Video: Anna Liesowska
 

Právě se děje

před 13 minutami

Rozpočtová rada kritizuje Babišův návrh na konec superhrubé mzdy

Podoba a způsob předložení návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy a další rozvolnění rozpočtových pravidel představují závažné porušení základních pravidel procesu přípravy rozpočtu, vyplývá z vyjádření Národní rozpočtové rady. Vláda již schválila návrh rozpočtu na rok 2021, který s takovým zásahem do veřejných příjmů nepočítá. Podle rady je tak porušen princip úplnosti a reálnosti rozpočtu, proto nedoporučuje Sněmovně návrh přijmout.

Podle rady by pouze zásadním způsobem prohloubil nerovnováhu veřejných financí a nepřinesl by významnější pozitivní dopady na ekonomickou situaci v České republice.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Stovka světových osobností volá po podpoře Tchaj-wanu, přidali se i Vondra a Halík

Zhruba stovka osobností z celého světa dosud podepsala apel na demokratické země, aby vyjádřily podporu Tchaj-wanu. Ostrovní země podle nich čelí ohrožení ze strany pevninské Číny, která Tchaj-wan považuje za svou vzbouřeneckou provincii a usiluje o jeho připojení ke svému území. Výzvu zorganizovala Mezinárodní koalice pro demokratickou obnovu, která vznikla při Nadaci Fora 2000.

Mezi signatáři výzvy jsou například šachový velmistr a představitel ruské opozice Garri Kasparov, polská režisérka Agnieszka Hollandová, bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nebo kněz Tomáš Halík. Autoři v textu připomínají, že Tchaj-wan se po konci Čankajškova autoritářského režimu v 80. letech stal demokratickou zemí, zatímco Čína zůstává autoritářským státem a v posledních letech v ní sílí zásahy proti etnickým menšinám, jako jsou Tibeťané či Ujgurové. Připomínají také čínské porušení mezinárodní smlouvy o zachování demokratických práv v Hongkongu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy