Jednou z nejzásadnějších změn je větší důraz na zeleň a přírodní prvky. Po výzvách veřejnosti i odborníků architekti přepracovali veřejný prostor tak, aby byl příjemnější a ekologičtější. Přibylo více stromů, stinných zákoutí i vodních prvků. Zelené plochy nejsou pouze okrasné - mají také praktickou funkci: zlepšují mikroklima, zadržují dešťovou vodu a podporují biodiverzitu.
Zeleň se objeví nejen na zemi, ale i na terasách a střechách budovy, kde budou růst nízké rostliny, traviny a kapradiny připomínající horské louky. Pokud jste tak viděli pouze prvotní vizualizace, tato proměna vás minula.
Inspirací již od začátku byla samotná řeka Vltava a krajina, kterou protéká - od Šumavy až po metropoli. Hlavní krajinářská architektka Louise Mouldová navrhla výsadbu, která tuto cestu symbolicky odráží.
Odlišnost stran
Dále byla blíže odhalena různorodost veřejného prostoru v okolí filharmonie. Budova bude přístupná ze všech čtyř stran, přičemž každá z nich nabídne jiný charakter prostoru - náměstí, náplavku, ulici a park. Tato koncepce má za cíl proměnit dnes roztříštěné území kolem stanice metra Vltavská v ucelený a živý městský celek.
Západní strana nabídne nové náměstí sdílené s budovou Elektrických podniků, které bude sloužit pro koncerty i běžné setkávání. Jižní fasáda propojí budovu s Vltavou skrze nábřeží s kavárnami a pochozími terasami, které umožní výstup až na střechu - podobně jako v sídle BIG v Kodani. Severní strana se stane živou městskou ulicí s tramvajovou tratí a propojením na nový dopravní uzel Praha-Bubny. Díky prosklené fasádě bude možné nahlédnout dovnitř a sledovat například hudební zkoušky. A východní část využije železniční viadukt, jehož arkády budou adaptovány pro veřejné aktivity. Okolí bude doplněno zelení a menším parkem, zatímco z opačné strany vznikne prostor pro městskou subkulturu.
Doprava pod zem, lidé na povrchu
Na základě připomínek byla přepracována také koncepce náměstí. Cílem bylo vytvořit prostor, který bude příjemný i v létě a bude reagovat na změny klimatu. Místo tradiční dlažby bez zeleně vznikne variabilní prostředí s otevřenými plochami pro akce i stinnými zónami pro odpočinek. Náměstí má být přívětivé a funkční - nikoli jen symbolickým prostorem, ale místem každodenního života.
Zajímavý a již avizovaný je pak přístup k dopravě. Automobilový provoz bude veden pod zemí, čímž se na povrchu uvolní prostor pro pěší a cyklisty. Inspirace vychází ze skandinávského modelu měst, kde má přednost člověk - a to včetně těch nejzranitelnějších, jako jsou senioři nebo rodiče s kočárky. Tento přístup nese odkaz slavného architekta Jana Gehla, který dlouhodobě ovlivňuje rozvoj veřejného prostoru v evropských městech.
Ve znamení Česka
A co víme dál? Architekti chtějí do budovy promítnout českou krajinu, tradici i řemeslo. Foyer má evokovat atmosféru Prahy - kovové lesky hladiny Vltavy, světlo luceren i barevnost šumavských lesů. Využity budou především české materiály - dřevo, kámen, sklo a kov - s důrazem na řemeslné zpracování a místní zdroje, včetně kamene z povltavských lomů. Už dříve byly české materiály prezentovány jako součást konceptu, ale nově byl prezentován detailní výběr.
Jedním z nejpoetičtějších prvků návrhu je takzvaná "kamenná Vltava". Jde o kompozici různých kamenů a dlažeb, která bude začínat na střeše a symbolicky stékat směrem dolů až na náměstí. Tento prvek spojuje přírodní estetiku s funkčností - střešní zahrady budou přístupné veřejnosti, doplněné mlžnými tryskami pro ochlazení a místa k posezení nabídnou výhled na město.
Projekt Vltavské filharmonie tak díky úpravám citlivěji reaguje na potřeby města, místních obyvatel i klimatických výzev. A architekti ukazují, že i významná kulturní stavba může být přirozenou součástí městské krajiny - nejen ikonou, ale i místem pro každodenní život.
Zdroje: Seznam Zprávy, Vltavská filharmonie
