Budapešť je jedno z největších měst ve sřední Evropě. Stejně jako Prahu rozděluje Vltava, i zde mají svou řeku. Dunaj protéká mezi západní Buda a historicky úchvatnou Peští. Hlavní město Maďarska bývá velmi často zmiňováno jako soupeř české Prahy. Budapešť ročně láká na dovolenou obrovské množství turistů, kteří dobře vědí, proč se do metropole chtějí vracet.
Ať se vydáme za starobylými památkami, které na nás dýchnou atmosférou časů rakousko-uherské monarchie, nebo do slavných lázní, nesmíme vynechat tradiční hospůdky a restaurace s výborným vínem a gastronomickými zážitky naplněné chutí uzeného a papriky.
Místa s nezapomenutelným výhledem
Pravému budínskému břehu jednoznačně dominuje vrch Gellért se sochou Svobody, citadelou a sochou sv. Gellérta. Nejvyšší místo, které umožňuje mít Budapešť doslova na dlani. Severně odtud najdeme hradní vrch Várhegy s mohutným královským palácem obehnaným kamennou zdí. Ač byl v minulosti několikrát zničen, dnes se v něm nachází Maďarská národní galerie, historické muzeum a státní knihovna.
Dalším skvostem s překrásným výhledem je Rybářská bašta u hradu. Je v blízkosti Matyášova chrámu a na první pohled zaujme svou bílou pískovcovou barvou. Pokud se podaří dorazit brzo ráno, najdeme uprostřed rybářský trh, který opravdu stojí za to. Z okraje je vidět úchvatná scenérii historické část města Pešť.
Na levém břehu nuda nebude
Nejnápadnější stavbou na levém břehu je jednoznačně neogotická budova parlamentu, která je považována za jednu z největších vládních budov v Evropě. Hlavní brána směřuje na Kossuthovo náměstí.
A s jistotou lze tvrdit, že jde o rovnocenného kolegu londýnského parlamentu. Pokud se k budově někdo přiblíží, bude mít pocit, že ho stráž do pěti vteřin odstřelí, ale návštěvy jsou povolené po zaplacení 2 400 forintů. K vidění jsou unikátní uherské korunovační klenoty.
Pokud existuje nějaká ulice, kterou musí každý návštěvník vidět, jde jistě o Andrássyho třídu. Stačí vystoupit z tramvaje na stanici Oktogon. Místo je úchvatné množstvím divadel, restaurací, kaváren a přítomností Státní opery. Chodníky jsou od rušných silnic oddělené vzrostlou zelení. Na konci ulice se nachází hned několik skvostů, vstup do městských sadů, kde sídlí Széchenyiho lázně, Vidám park a Náměstí Hrdinů. Upření zraku si jistě zaslouží 36 metrů vysoká socha archanděla Gabriela. Na turisty čeká kolonáda olemovaná sochami význačných osobností maďarské historie.
Čas na odpočinek si najdeme vždy
Budapešť je městem kultury, koncertů a umění. Ukrývá na šedesát muzeí, dvě opery, čtyřicet sedm divadel, šestnáct koncertních síní a sedm amfiteátrů.
Pokud hledáme odpočinek ve stínu zeleně, měli bychom navštívit Markétin ostrov uprostřed Dunaje, Park soch, Park Népliget s vlastním planetáriem nebo Orlí vrch, který má označení přírodní rezervace.
Stejně jako na Slovensku i Maďarsko se může chlubit tím, že kam kopnou, tam se objeví léčivý pramen. Metropole stojí více méně na bublající půdě. Okolo 123 pramenů zde denně vypustí více než 70 milionů litrů vody o teplotě 26 až 76 stupňů. Každé lázně se zaměřují na různé choroby. Pokud se vydáme na ozdravnou dovolenou, můžeme si vybrat Královské lázně, lázně Raitzen nebo Rudas. Všechny tři jsou v římském a tureckém stylu.
Romantická krajina a pikantní pokrmy
Do Budapešti vede mnoho cest a je jen na nás, který dopravní prostředek si zvolíme. Vlakem nás čeká romantický výhled na krajinu za méně peněz. Luxus letecké dopravy ovšem nutí sáhnout hlouběji do kapsy a čas strávený na letišti, který je delší než samotný let, dokáže pořádně otrávit. Cestování autem je poměrně rychlé, na řidiče čeká asi šest hodin jízdy po kvaliní dálnici. Celkově je tento způsob dopravy nejvýhodnější.
První návštěva by mohla díky forintům pro někoho zvláštní. Za osm korun budeme mít v kapse 100 forintů. Proto při výměně větší sumy, získáme pocit, že jsme bohatí, když v ruce držíme bankovky s hodnotou v řádech desítek i stovek tisíc. Při návštěvě restaurace nesmíme zapomenout ochutnat maďarský guláš. Je třeba vědět, že náš český guláš označují maďaři jako perkelt, pod pojmem guláš najdeme na talíři spíše gulášovou polévku. Abychom při konzumaci polévky nehledali hasící přístroj jen proto, že slovo csipós se nám prostě víc líbí, je třeba znát jeho význam. Csipós v překladovém slovníku najdeme pod pojmem pikantní, opakem je přídavné jméno csemege, neboli sladké.
V Maďarsku si nejvíce pochutnáme na rybí polévce, zelných listech plněných mletým masem nebo tradičním dezertu, kterému se říká krémeše. Ať se vydáme do Budapešti za léčivými procedurami, atmosférou rakouska-uherska nebo pikantním jídlem, odvezeme si kromě podrážděného žlučníku vzpomínky, které nám z hlavy už nikdo nevymaže.
