Peterka versus Švehlík. Jak se Krakonoš proměnil z běsnícího démona v přítele slabých

Petr Kořínek Petr Kořínek
25. 12. 2022 10:49
Filmový Krakonoš omládl. Po bodrém Františku Peterkovi z populárního Večerníčku se role spravedlivého pána hor ujal David Švehlík. Nová pohádka Krakonošovo tajemství nabízí dosud nejuhlazenější verzi tajemné bytosti a ukazuje, jak dalekou cestu ušla od podoby nevypočitatelného raracha, který zlomyslně škodí pocestným bez ohledu na to, jestli jsou dobří, nebo zlí.
František Peterka a David Švehlík jako Krakonošové, koláž Aktuálně.cz.
František Peterka a David Švehlík jako Krakonošové, koláž Aktuálně.cz. | Foto: Aktuálně.cz

Jeho mohutná postava se objeví za dalekými vrcholky hor, rychle roste a jako nic zdolává obřími kroky nejvyšší špičky České vysočiny. Černý klobouk s bažantím perem, dlouhý plášť, fajfka, hůl a vousy až na prsa. Mimořádnost tohoto zjevu v úvodu Krkonošských pohádek umocňuje podmanivá hudba Vadima Petrova, která jako by evokovala sbor andělů. Takhle většina Čechů vidí Krakonoše a těžko si představit, že ho někdy vůbec vnímala jinak. A přece byly doby, kdy vládce hor neměl jméno ani stálou podobu. Nikdy ale nebylo od věci mít se před ním na pozoru.

Poprvé se s Krakonošem v tištěné podobě setkáváme v roce 1561 na Helwigově mapě Slezska. Krakonoš by se na ní asi nepoznal. Učenec Martin Helwig ho tehdy označil zažitým jménem Rübezahl. Krkonoše koneckonců obývalo převážně německy mluvící obyvatelstvo. 

Takto vypadal Krakonoš před 2. světovou válkou.
Takto vypadal Krakonoš před 2. světovou válkou. | Foto: Antikomplex

"Na mapě je v podobě heraldického zvířete z rozeklaným ocasem a kopyty, je to démonické stvoření a snad jediné, co ho spojuje s naším Krakonošem, je ta dlouhá hůl. Do určité doby Rübezahla lidé chápou jako horského démona, zjevení. Je to horský nebo také horní duch. V nejstarších zápisech se objevuje také coby mnich," vysvětluje etnoložka a také scenáristka nového filmu Krakonošovo tajemství Barbara Johnsonová. Mnišská kutna se podobá hornické, proto je možné bytost chápat jako ochránce hor, ale i pokladů, které skrývají ve svém nitru. 

Zlomyslný horský ďábel

Povahu "ducha hor" dobře znal každý, kdo do jeho hájemství zavítal, zrcadlila náhlou proměnlivost a nevypočitatelnost horského počasí. "V prvních zaznamenaných pověstech nebyl Krakonoš tak jednoznačně kladnou postavou, byl až ďábelský, odtud pramení názvy jako Čertova zahrádka, Čertova rokle. Krkonoše jsou podobných názvů plné," vysvětluje etnoložka Johnsonová a upozorňuje na jeho zlomyslné činy. 

"Někdy sice pomůže dobrákovi, ale někdy také ne. Je to velmi náladové stvoření, které nemá rádo, když mu do hor někdo chodí a nedej bože něco bere. To je klasický archetyp. V těch počátcích to rozhodně není to ryzí moudré stvoření, které jasně rozlišuje mezi dobrem a zlem." V ústní tradici byl skutečným měňavcem, pro někoho byl čertem, pro jiného zase obrem, ale i permoníkem. 

"O Krakonošovi nemůžete říct s jistotou vůbec nic," vysvětluje s odkazem na bohatost zdrojů Johnsonová, upozorňuje ale na vlnu italských průzkumníků, takzvaných Vlachů, kteří od 15. století přicházeli do Krkonoš hledat drahé kameny a vzácné kovy. "Vlaši přicházeli do hor z Benátska, sami vypadali záhadně, protože to byli cizinci. Podle jedné z teorií si ho vymysleli oni, aby za nimi lidé nechodili. Přitom si psali tajnými značkami, jak se k těm pokladům dostat."

Krakonoš se žení

z televizní pohádky Krakonošovo tajemství
z televizní pohádky Krakonošovo tajemství | Foto: Aktuálně.cz / Česká televize

Explozi historek přinesla migrace přes Krkonoše po třicetileté válce. Příběhy ze "zážitkové vlny", které zachycovaly nestálost duchovy povahy, popsal v 17. století Bohuslav Balbín v Rozmanitosti z historie Království českého. Tehdy o něm psal jako o Zjevení. Proč se ale Krakonošovi začalo říkat Rübezahl, tedy počítač řep, osvětluje o století později Johann Musäus. Německý filolog zaznamenal pověst, podle níž Rübezahl unesl krásnou princeznu a věnoval jí kouzelnou hůlku a pole řep. Každou z nich pak mohla proměnit v to, co potřebovala. Když se blížila svatba, odeslala tvora spočítat řepy, aby věděla, jaké má bohatství. 

Jiří Schmitzer jako Krakonoš v pohádce Hejkalka
Jiří Schmitzer jako Krakonoš v pohádce Hejkalka | Foto: Aktuálně.cz / Česká televize

"Zatímco šel počítat, ona si mezitím vyčarovala ze schované řepy krásného koně a ujela mu," upřesňuje entoložka Johnsonová. "Od té doby je to někdo, kdo počítá řepy, takže chápeme, že tohle jméno nemá rád. V lidové tradici nemá rád ani Krakonoše."

V 19. století se Krakonoš náhle polepšil. Pohádky přestaly být pouze záležitostí dospělých a autoři je museli přizpůsobit dětem. "Do toho přišlo národní obrození s počešťováním. Ve chvíli, kdy se literatura začala orientovat i na nejmenší, bylo potřeba bytost, která byla povahově poměrně nejednoznačná a měla mnoho podob, nějak ukotvit. Proměnila se v muže s vousem, holí a s tou transformací se z ní stala postava jednoznačně dobrá. To znamená, že hodným pomáhá a zlé trestá," vysvětluje badatelka, která doma o Krakonošovi schraňuje dvě police knih. 

Pašerák na lyžích

Mocná je legenda Krakonoše ve filmu Krakonoš a lyžníci. Ve snímku děti považují za bájnou bytost obyčejného pašeráka a tomu pověst nepolapitelného ducha dělá dobrou službu. "To je normální film z reality, který pracuje s myšlenkou, že někteří lidé v Krakonoše věří, ale reálně neexistuje," myslí si etnoložka Johnsonová.

Počátky českého lyžování zpopularizoval oblíbený film Krakonoš a lyžníci, československá rodinná komedie z roku 1980 režisérky Věry Plívové-Šimkové. Odehrává se v Krkonoších na počátku 20. století, kdy do Krkonoš poprvé přicházejí lyže, tenkrát nazývané ski.
Počátky českého lyžování zpopularizoval oblíbený film Krakonoš a lyžníci, československá rodinná komedie z roku 1980 režisérky Věry Plívové-Šimkové. Odehrává se v Krkonoších na počátku 20. století, kdy do Krkonoš poprvé přicházejí lyže, tenkrát nazývané ski. | Foto: Bontonfilm

I když se role Krakonoše v několika různých televizních inscenacích ujal třeba Jiří Sovák a později jeho syn Jiří Schmitzer, v čele oblíbenosti zůstávají Krkonošské pohádky, které si diváci odhlasovali jako nejoblíbenější Večerníček. V něm bohatý statkář Trautenberk terorizuje trojici poddaných a nutí je k plnění jeho nekalých plánů na úkor Krakonoše a vždy musí nakonec čelit jeho tvrdé odplatě.

Přes pohádkové bezčasí, komičnost na hraně grotesky a kvalitní herecké obsazení zůstává tato verze kvůli ideologickému nánosu normalizace verzí nejkontroverznější. V rozhovoru pro server Vital Plus to před lety uvedla i autorka knižní předlohy Marie Kubátová. "Když jsem pak ale viděla Večerníček, tak jsem svoje pohádky nepoznávala. Vyznělo to, jako když Krakonoš rozkulačil kulaka, moc černobíle, a nebyl to už můj rukopis," zoufala si žena, která postavu statkáře vymyslela.

Trautenberk, nebo Schwarzenberg?

Podle sociologa Jaromíra Volka mají Krkonošské pohádky na české diváky vliv dodnes a podporují v nich řadu stereotypů, ať už třídních, či nacionálních. "Způsob, jak ta série komunikuje s nejmladšími, a tudíž nejmanipulovatelnějšími diváky, představuje jeden z klíčů k vysvětlení, proč se v české společnosti stále opakují vzorce chování typické pro epochu takzvaného reálného socialismu," vysvětluje.

Kromě jiného Volek v pohádce vidí polarizaci společnosti na dobrý prostý lid a zlé, degenerované panstvo. Podobného motivu si sociolog všímá i v prezidentské antikampani vedené proti Karlu Schwarzenbergovi v roce 2012.

František Peterka v seriálu Krkonošské pohádky
František Peterka v seriálu Krkonošské pohádky | Foto: Aktuálně.cz / Česká televize

"Z pohledu tvůrců té série jde o formu ideologického podmiňování, které reprezentuje mentalitu cynického rozumu pozdní normalizace. Nepochybuji, že se při práci na seriálu dobře bavili, i když dobře věděli, jak manipulativní je jejich ideologizované přepracování předlohy Marie Kubátové. Vidina na místní poměry slušného výdělku a hlavně další práce jim ale pomohla překonat případné pocity profesního studu."

Seriál v divácích podle Volka také umocňuje jeden ze základních rysů české společnosti, za nějž považuje plebejství. Nikoliv ale plebejství "hrdého vzdoru", který reprezentovalo například divadlo Voskovce a Wericha. "Místo toho seriál stimuloval u dětských diváků vnímání světa jako místa, kde se nejlépe uplatní ony straky a sojky, jak je mimořádně trefně zachytila Česká soda. Tedy jako světa, ve kterém úspěch zaručuje Patron, kterému je třeba poskytovat různé formy protislužeb, například formou sojčího udávání. Patron pak na oplátku přimhouří oko, třeba nad obsedantní potřebou svého klienta straky generovat zisk bez ohledu na zákony." 

"Tady je Ně-mec-ko!"

Řeč je o satirickém seriálu České televize, v němž zeman Trautenberk v podání Milana Šteindlera krátkodobě obsadí Krakonošovo území, prohlásí ho za sféru Německa a začne v ní kopat tunel s cílem "všechno těm Čechům vybrat". Když ale poddaní vynesou z tunelu obří lejno, přichází Krakonošova pomsta. Země je totiž vytunelovaná a exkrement je to jediné, co zbývá. 

"V této perspektivě nelze chápat onu epizodu České sody jen jako parodii, ale i jako podařenou aktualizaci pohádkového vyprávění některými rysy politické reality 90. let minulého století, které ale fakticky procházejí celými dějinami české společnosti, jež se opakovaně pokouší najít různé obranné mechanismy, jak se emancipovat od různých typů moci, kterou zakouší jako opresivní," vysvětluje sociolog. 

Peterku už ne. Pán hor jako ten nejlepší z nás

z televizní pohádky Krakonošovo tajemství
z televizní pohádky Krakonošovo tajemství | Foto: Aktuálně.cz / Česká televize

Režisér novinky Krakonošovo tajemství Peter Bebjak na Večerníček nevzpomíná rád. "Pro mě byl Krakonoš spíše zápornou postavou. V Krkonošských pohádkách jsem ho vnímal jako někoho, kdo v jednom kuse někoho trestá. Každému, kdo se s ním potkal, udělal něco zlého. Nebyla to pro mě ta dobrá, spravedlivá postava. Náš příběh je pro mě vlastně novým pohledem na tuto legendu," vysvětluje režisér.

Pohled sdílí i etnoložka a scenáristka Barbara Johnsonová, která příběh pojala jako příležitost zjistit, kým vlastně Krakonoš je. "Když přemýšlím o Krakonošovi, nevidím postavu z Krkonošských pohádek. To už je takový lidmi unavený Krakonoš."

Nová pohádka se odehrává dříve, je dobově zasazená do poloviny 19. století a Krakonoš je o něco mladší. "Pokud bereme Krakonoše jako obyvatele naší kotliny, tak ho beru jako jednoho z nejlepších z nás. Byla snaha představit ho jako komplexní bytost s emocemi a samozřejmě také s tajemstvím…" uzavírá.

Krakonošova tajemství odvysílá Česká televize na 25. prosince po 20. hodině. 

Video: Pohádky a kriminálky jsou si podobné. Krakonoš mi připadal jako policajt, říká režisér Bebjak (25.12.2022)

Baví mě odskočit si k něčemu novému. V pohádce je stejně jako v kriminálce boj dobra se zlem, říká režisér vánoční novinky Krakonošovo tajemství. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

AC Milán opět prohrál milánské derby, za Inter rozhodl Martínez

Fotbalisté AC Milán pokračují v nepřesvědčivých výkonech, po prohře v italském Superpoháru prohráli derby s Interem i ve 21. kole Serie A. O výhře 1:0 rozhodl brankou Lautaro Martínez. Neapol zvítězila na hřišti Spezie 3:0 a upevnila si suverénní vedení v tabulce. Dvěma góly se na páté výhře lídra za sebou podílel nigerijský útočník Victor Osimhen, který se šestnácti brankami vládne pořadí střelců. Fiorentina podlehla Boloni 1:2 i kvůli ruce Antonína Baráka. FC Turín si poradil doma s Udine 1:0 a vystřídal soupeře na sedmém místě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy