Tajemství Troškovy Rusalky. Tak vypadá zákulisí slavné opery

Operní představení Rusalka
Pohled z jeviště se obyčejnému návštěvníkovi opery jen tak nenaskytne. Tři patra lóží zdobených sochami a nástěnnými malbami korunuje zlatý lustr, který se původně před každým představením stáhl dolů, kde na něm zapálili svíčky. Dnes je samozřejmě plně elektrifikovaný.
Před každou inscenací nastupují na scénu nejprve kulisáci, kteří vytvoří scénu daného operního kusu, a rovněž osvětlovači. Postupně se také začínají scházet hudebníci v takzvaném orchestřišti a ladí své nástroje.
Rusalka je pohádková opera plná velkolepých kulis a krásných kostýmů. Proto každý účinkující začíná svou proměnu v nadpřirozenou bytost právě u vlásenkářek. Ty se starají o líčení i paruky, pokud tedy nemají zpěvačky své vlastní dlouhé vlasy, jak je tomu v případě hlavní postavy Rusalky. Tu zpívá nově Alžběta Poláčková, která naskočila do inscenace po devíti letech od její premiéry.
Spolu s Rusalkou se v maskérně líčí i Veronika Hajnová. "Myslím si, že Troška vlastně nechtěl čarodějnici, ale lesní žínku," komentuje Veronika své líčení, jež z ní opravdu nedělá typickou ježibabu, která má na svědomí tragický konec celého příběhu.
Foto: Jakub Plíhal
Zuzana Mocková Zuzana Mocková
20. 9. 2014 10:51
Podívejte se za zavřené dveře Státní opery. Jak probíhají přípravy na představení a kdo se skrývá v kostýmech nadpřirozených postav?

Praha Státní opera Praha je 126 let stará budova s nezaměnitelnou neorokokovou výzdobou a klenutými stropy, které obdivují návštěvníci všech představení.

Za zakódovanými dveřmi se ale nachází úplně jiný svět, který je stejně působivý jako ten na jevišti. V dokonale odhlučněném zákulisí jsou po chodbách slyšet hlasy rozezpívávajících se zpěváků, v šatnách se protahují baletky a vlásenkářky dělají z lidí Rusalku, prince nebo ježibabu.

Podívejte se, jak vypadá známá česká opera Rusalka z trošku jiné perspektivy.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Ve věku 93 let zemřel předseda Klubu dr. Milady Horákové a bývalý politický vězeň František Šedivý

Ve věku 93 let zemřel v úterý večer dlouholetý předseda Klubu dr. Milady Horákové František Šedivý. Za klub to ve středu oznámil Jiří Bulan. Šedivý za války spolupracoval s odbojem, po únoru 1948 strávil 12 let v komunistických věznicích a lágrech. Po listopadu 1989 působil také jako místopředseda Konfederace politických vězňů ČR. O svém životě napsal několik knih.

Šedivý podle Bulana zemřel po dlouhé nemoci. Poslední rozloučení se uskuteční v rodinném kruhu, veřejnost se bude moci se Šedivým rozloučit, jakmile to umožní situace s epidemií koronaviru, napsal.

"Mnoho let svého života se potýkal s totalitou, ale ani dlouholeté věznění v komunistických lágrech ho nezlomilo, stále si uchovával svůj cit pro spravedlnost a obdivuhodný smysl pro humor," uvedl Bulan. Šedivý podle něj byl masarykovec, spisovatel, křesťan, milovník přírody a myslivec, výborný řečník a především laskavý člověk. "Patřil také k těm, díky jejichž úsilí mohla být obnovena činnost České obce sokolské. A významnou měrou se zasloužil i o vznik pražského Gymnázia Milady Horákové v roce 2009," dodal Bulan.

Zdroj: ČTK
Další zprávy