reklama
V úzkém gotickém domě číslo 15, kousek od staroměstského chrámu svatého Mikuláše zase sídlila vůbec nejslavnější staropražská krčma. Vybavení bylo strohé. Místo talířů měli hosté v baru vydlabané důlky, do kterých se hadicí stříkala polévka. Pijáci vzadu seděli na dvou odřených lavicích a dýchali vlhkou plíseň z oprýskaných stěn. V pozadí pak byly sudy lihovin a revoluční heslo Dnes za peníze, zítra zadarmo. Ikonickou postavou podniku byl František Uher. Dříve právník, varhaník, a dokonce poslanec českého zemského sněmu přišel kvůli alkoholu o věno i ženu, a tak v krčmě založil spolek. "Sdružil pražské tuláky, žebráky, podvodníky, zlodějíčky, pobudy, pasáky i falešné hráče, prostě pochybné existence všeho druhu, do bizarní tajné komuny zvané Batalión, která dala jméno i krčmě, třebaže nikdy nebylo napsáno na vývěsním štítu. Členové Bataliónu ve všem drželi při sobě," říká spoluautor knihy Praha ožralá Radim Kopáč s tím, že ztroskotanec a šéf pražského gangu se později stal předlohou pro divadelní hry i doktora Hulberta z Meyrinkova románu Golem. V roce 1929 šel dům, ve kterém byl Batalión, společně s dalšími činžáky k zemi. | Foto: Karel Ladislav Kukla: „Batalión“, V. Švec, Praha 1929, Praha ožralá