Kauza Špačkova domu v Klimentské ulici spadá do začátku divokých 90. let. Historička Kateřina Bečková v knize Zbořeno demolici popisuje jako iniciační zážitek. "Poprvé jsme se setkali s tím, že na demolici čekal dům, který neměl jinou vadu než to, že stál v cestě komerčně výhodnějšímu využití místa. Přes silný mediální ohlas jsme nic nezmohli," tvrdí místopředsedkyně Klubu Za starou Prahu. Tehdy sama zastávala názor, že občanská společnost jako produkt demokracie dokáže kulturní hodnoty "před nesmyslnou zkázou" uchránit. Památkáři ale neuznali dům jako kulturní památku, a tak přestože byl v nově prohlášené rezervaci UNESCO, šel k zemi. | Foto: Ondřej Němec