Zbourané stavby Prahy. K zemi šly krásné vily, osada Buďánka i komunistické kolosy

Zbourané stavby Prahy. K zemi šly krásné vily, osada Buďánka i komunistické kolosy
Kauza Špačkova domu v Klimentské ulici spadá do začátku divokých 90. let. Historička Kateřina Bečková v knize Zbořeno demolici popisuje jako iniciační zážitek. "Poprvé jsme se setkali s tím, že na demolici čekal dům, který neměl jinou vadu než to, že stál v cestě komerčně výhodnějšímu využití místa. Přes silný mediální ohlas jsme nic nezmohli," tvrdí místopředsedkyně Klubu Za starou Prahu. Tehdy sama zastávala názor, že občanská společnost jako produkt demokracie dokáže kulturní hodnoty "před nesmyslnou zkázou" uchránit. Památkáři ale neuznali dům jako kulturní památku, a tak přestože byl v nově prohlášené rezervaci UNESCO, šel k zemi.
Cihlová pozdně funkcionalistická vila zase stávala v ulici Na Petřinách. Za jejího autora je považován ruský emigrant Pavel Simonov nebo jeho kolega Alexandr Těrechov. Památkově nechráněnou rodinnou vilu koupil v roce 2016 podnikatel Jiří Šalda s developerským záměrem vystavět na jejím místě kapacitnější bytový dům. Památkáři s demolicí nesouhlasili a na základě odborného posudku udělili domu status ochrany, ten ale na odvolání podnikatele zrušil tehdejší ministr kultury Daniel Herman. Další z celkem 40 zaniklých staveb s podrobným popisem jejich historie i nešťastného osudu najdete v knize od Kateřiny Bečkové nazvané Zbořeno, která vyšla v nakladatelství Paseka.
Proti demolici se postavila řada odborníků a studentů, kteří nebyli zatíženi frustracemi z minulosti. Památkový ústav ale nesouhlasil s udělením statusu kulturní památky, a tak byl Transgas odsouzen k zániku, jelikož právně nic nebránilo tomu, aby majitel komplex zboural. "Nad jeho fyzickým zánikem budou naši potomci a následovníci nevěřícně kroutit hlavou," dodává historička.
I přes silný odpor laické a oborné veřejnosti se stavbu nepodařilo zapsat na seznam kulturních památek, takže nic nebránilo její demolici. "Kauza hotelu Praha postavila veřejnost poprvé před nečekané dilema, na které vůbec nebyla připravena, a proto reagovala chaoticky. Jak jen přiznat vysokou kvalitu a památkovou hodnotu stavbě, která na svém místě nejspíš nikdy neměla vzniknout, a když už vznikla, tak je pro své politické souvislosti neoblíbená až opovrhovaná? Řešení tohoto rébusu rozhodující místa nezvládla," myslí si Bečková.
Foto: Reprodukce z bulletinu Rudého práva
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
Aktualizováno 25. 7. 2021 10:12
Zachování kulturní hodnoty versus záměr investora. Kniha Zbořeno od historičky a místopředsedkyně spolku Klub Za starou Prahu Kateřiny Bečkové připomíná osudy domů, které po sametové revoluci musely ustoupit podnikatelským záměrům. Transgas, hotel Praha nebo dům na Václavském náměstí patří mezi nejviditelnější z posledních let, většina domů ale zanikla v tichosti, stranou zájmu společnosti.
 

Právě se děje

Další zprávy