Povoláním doktor má kořeny v Indii, avšak posledních patnáct let žije v krizové zóně zvané Donbas na jihovýchodě Ukrajiny. Jako cizinec nemá povinnost domobrany a ze země mohl kdykoli odejít, navzdory ruské invazi se ale rozhodl zůstat se svými "chlupatými dětmi" Jašou a Sabrinou, samicemi levharta a černého pantera, s nimiž žije ve městě Severodoněck. Protože v oblasti už téměř nikdo jiný nezůstal, musí teď každé ráno, kdy je ve městě relativně klid, vyrazit do sousední vesnice a sehnat potravu pro své šelmy.
"Situace je velmi nebezpečná. Jsme obklopeni Rusy a podmínky se zhoršují každým dnem. Ale své děti neopustím. Budu s nimi až do posledního dechu," říká čtyřicátník pro magazín Vice. Začátkem týdne ho na cestě pro potravu zastavili ozbrojenci, tehdy si myslel, že se domů už nikdy nevrátí: "Pod bradu mi přiložili zbraň a ptali se na moji totožnost. Měl jsem štěstí, že jsem se vrátil domů v pořádku. Nevím jistě, o koho šlo, ale pravděpodobně to byli ruští vojáci."
Donbas patří mezi problematické oblasti. Běžně v něm žije okolo osmi milionů lidí, z nichž zhruba třetina se řadí k etnickým Rusům. V roce 2014 vypukly v oblasti nepokoje proti nové centrální ukrajinské vládě a od té doby v ní nebylo bezpečno kvůli přítomnosti separatistů. Většina Patilových sousedů v oblasti setrvávala až do 24. února, kdy začala ruská invaze. Lékař je jedním z mála obyčejných lidí, kteří se v oblasti rozhodli zůstat.
"Oni potřebují mě, já zase je"
Před vypuknutím války na Ukrajině žil čtyřicátník poměrně mírumilovný život, občas se mu ale stýskalo po rodné zemi, a tak si před dvěma lety pořídil Jašu, křížence levharta mandžuského a černého jaguára. Před půl rokem k ní navíc přibyla samice černého pantera jménem Sabrina. Svůj život s kočkovitými šelmami sdílel pravidelně na kanálu YouTube a získal tím několik tisíc odběratelů, což mu finančně pomáhalo divoké šelmy uživit.
"Všechen výdělek utratím za ně. Prodal jsem většinu svého majetku včetně auta, jen abych je udržel naživu," říká. S kočkami žije v bytě o velikosti 200 metrů čtverečních a každá šelma má svůj vlastní pokoj. Namísto procházky v lese se teď ale každé odpoledne sbalí a své čtyřnohé přítelkyně vede do nedalekého bunkru. Ze všeho nejvíce by si přál, aby válka buď skončila, nebo aby se mohl vrátit do rodné země, avšak jen za předpokladu, že mu indické úřady povolí v Indii chovat své dva miláčky.
Indický zákon v současné době zakazuje soukromníkům podobná zvířata vlastnit, povolení mohou získat jen zoologické zahrady. Patil si však nedovede představit, že by Jaša a Sabrina skončily v zařízení, jež je daleko od jeho rodného města. Ze hry je podle něj také možnost, že by zemi opustil sám a šelmy vypustil do lesa, tak jako to v minulých dnech udělali například někteří chovatelé koní. Bojí se, že by se zvířata stala snadným terčem pytláků.
"Pokud by se mi i s nimi podařilo dostat do Indie a vláda by je umístila do zoologické zahrady. Jaký je pak smysl, abych tam vůbec letěl? Život jinde si bez nich nedovedu představit. Oni potřebují mě a já zase je," říká.
