Tři fosilie jedinců patřícím k rodu ichtyosaurů paleontologové objevili ve švýcarských Alpách, a to v nadmořské výšce 2800 metrů pro tyto mořské tvory zcela nezvyklé. Na vrcholky hor dávné oceánské dno vyzdvihly pohyby litosférických desek.
Ichtyosauři vážili až 80 tun a na délku měřili přes 20 metrů. Tato vyhynulá zvířata s protáhlým tělem a malou hlavou jsou považována za jedny z největších tvorů, kteří kdy žili. Hravě by mohli konkurovat dnešním vorvaňům, jsou ale stále menší než největší zvíře současnosti - plejtvák obrovský, který může dosahovat délky až 30 metrů.
Na Zemi se ichtyosauři poprvé objevili před zhruba 250 miliony let, většina jich vymřela o 50 milionů let později. Před 90 miliony let ale ještě v mořích pluli jejich menší zástupci.
Fosilie tří jedinců byly v Alpách objeveny mezi lety 1976 a 1990, důkladně je ale vědci prozkoumali až nedávno. Své poznatky odborníci zveřejnili v odborném časopise Journal of Vertebrate Paleontology.
Mezi nalezenými zkamenělinami bylo několik úlomků žeber a obratel, podle kterého odborníci odhadují, že uhynulé zvíře bylo alespoň 20 metrů dlouhé. Našlo se také sedm obratlů dalšího ichtyosaura, který měl okolo 15 metrů. Největším objevem byl ale "i na ichtyosaura obrovský zub, jeho kořen měl v průměru 60 milimetrů," uvádí spoluautor studie Martin Sander z univerzity v Bonnu. Jde o největší zub, který byl u tohoto rodu objeven.
Vědci si dlouho nebyli jistí, zda největší z ichtyosaurů měli zuby jako někteří menší jedinci.
"Jsou to všechno velmi skrovné důkazy. Máme tu tyto duchy, kteří v pozdním triasu proplouvali oceány po několik desítek milionů let, a nevíme, jak vypadali. Pro paleontologii je to ostuda," řekl podle listu The Guardian Sander.
"Dlouho jsme si mysleli, že mají zuby. Ale pak jsem si řekli - počkat, nikdy jsme žádné nenašli. Teď máme zub obra nebo obří zub, tedy někteří z nich zuby měli," uvedl paleontolog.
