Osm tisíc let staré kameninové nádoby na víno byly objeveny ve dvou neolitických vesnicích Gadachrili Gora a Shulaveris Gora, zhruba 50 kilometrů od gruzínského Tbilisi. Zřetelné stopy vína byly objeveny v osmi z nich, nejstarší je datována zhruba do roku 5980 před naším letopočtem.
Některé nádoby nesly výjevy hroznů a tančících mužů. S informací přišla britská BBC s odvoláním na článek publikovaný v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
"Domníváme se, že se skutečně jedná o nejstarší příklad domestikace volně rostoucí euroasijské vinné révy výhradně k výrobě vína," uvedl spoluautor studie Stephen Batiuk z Torontské univerzity.
Víno jako ohnisko náboženství i léčiv
A dodal, že víno je klíčové pro civilizaci, jak ji známe na Západě. "Víno se stalo ohniskem náboženských kultů, léčiv, kuchyní, ekonomik a společnosti na starověkém Blízkém východě," dodal Batiuk.
Velké nádoby jménem kvevri, podobné těm starověkým, se podle Davida Lordkipanidze, ředitele Gruzínského národního muzea, v zemi stále používají pro výrobu vína. A Batiuk k tomu podle BBC dodal, že i výroba zůstala po staletí pravděpodobně velmi podobná té starověké.
Až do nynějška byl za nejstarší důkaz vinařství považován nález keramiky v severozápadním Íránu, který byl datován do doby zhruba před sedmi tisíci lety. V roce 2011 zase byly v jedné arménské jeskyni nalezeny lisy na výrobu vína a fermentační nádoby.
Za vůbec nejstarší alkoholický nápoj je považován ten z rýže, medu a ovoce nalezený v Číně. Vyroben byl sedm tisíc let před začátkem našeho letopočtu.
