Nečekaný nález překvapil archeology. Pravěká osada ležela pod silnicí a hřbitovem

Dagmar Tichá ČTK Dagmar Tichá, ČTK
26. 9. 2025 18:02
Představte si, že byste během procházky Šumperkem nevědomky míjeli místo, kde před více než 2800 lety žili lidé, stavěli domy, vařili v hliněných nádobách a schovávali zrní do zemních zásobníků. Přesně takový příběh teď odkrývají archeologové na okraji města, kde narazili na pozůstatky dosud neznámé pravěké osady.
Archeologové objevili na okraji Šumperka dosud neznámou pravěkou osadu. Výzkum provedlo provedlo Vlastivědné muzeum v Šumperku.
Archeologové objevili na okraji Šumperka dosud neznámou pravěkou osadu. Výzkum provedlo provedlo Vlastivědné muzeum v Šumperku. | Foto: Vlastivědné muzeum v Šumperku. Jakub Halama.

Během terénních úprav svahu pod areálem židovského hřbitova a silnicí vedoucí na Bludov tu archeologové identifikovali několik útvarů, zlomky typických keramických nádob i stopy po dřevěných stavbách. Celý výzkum se rozběhl na přelomu srpna a září pod vedením šumperského Vlastivědného muzea.

Pravěký sklípek i střepy

"Většinu zahloubených objektů představovaly různé takzvané sídlištní jámy. Zvláště větší sídlištní jámy sloužily v době trvání osady nejprve jako zdroj jílovité zeminy pro výmaz dřevo-hlinitých obydlí či klenby pecí, posléze se do nich vyhazoval odpad, nejčastěji v podobě střepů z rozbitých nádob," vysvětluje archeolog muzea Jakub Halama.

Právě střepy bývají nejčastějším nálezem. V závěru doby bronzové (zhruba 10.-8. století př. n. l.) se hliněné nádoby stále ještě vyráběly bez použití hrnčířského kruhu - ten se na Moravě rozšířil až s příchodem Keltů o půl tisíciletí později.

Pozůstatky osady se našly při terénních úpravách. Jde o významný objev - doklady pravěkého osídlení v této oblasti jsou jinak velmi vzácné.
Pozůstatky osady se našly při terénních úpravách. Jde o významný objev - doklady pravěkého osídlení v této oblasti jsou jinak velmi vzácné. | Foto: Vlastivědné muzeum v Šumperku. Jakub Halama.

Jedna z jam, označovaná jako číslo čtyři, měla podle Halamy specifický účel. Směrem ke dnu se rozšiřovala, což naznačuje, že šlo o jakýsi pravěký sklípek. "Jednalo se o zásobní jámu, určenou k uchovávání zrní či jiných druhů potravin," doplňuje Halama.

Nalezeno bylo také několik menších okrouhlých jamek, které naznačují, že tu stály dřevěné konstrukce - pravděpodobně obytné domy, hospodářské stavby nebo ploty.

Pravěké obydlí u Jeseníků? Velká výjimka

Podle archeologů je objev výjimečný i kvůli tomu, kde k němu došlo. Doklady pravěkého osídlení v oblasti Šumperské kotliny, která se rozkládá blízko Jeseníků, jsou totiž velmi vzácné - jediným obdobím, kdy byla tato oblast osídlena před středověkou kolonizací, je totiž pozdní doba bronzová, zhruba v 10. až 8. století před naším letopočtem.

Jedinou dlouho známou osadou z této doby byla lokalita na severním okraji Šumperka, kde archeolog Vladimír Goš prováděl výzkum na přelomu 60. a 70. let minulého století - tehdy v souvislosti s výstavbou panelového sídliště. Archeologové se na stejné místo vrátili i v roce 2022, při stavbě nového parkoviště v Erbenově ulici.

Video: Podívejte se na unikátní pravěké bubny ve sbírce Národního muzea

Video: youtube.com/@Archeologienadosah
 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy