Baťův mrakodrap má nový návštěvnický okruh. Jeho součástí je i obří model města

ČTK ČTK
8. 7. 2019 17:15
Návštěvníci si mohou nově projít celou terasu zlínského Baťova mrakodrapu, ve kterém sídlí krajský a finanční úřad. Doteď byla přístupná jen její východní část.
"Je to určitě jeden z největších bronzových modelů, který ve střední Evropě máme vyrobený touto technologií," říká designér Jan Pavézka.
"Je to určitě jeden z největších bronzových modelů, který ve střední Evropě máme vyrobený touto technologií," říká designér Jan Pavézka. | Foto: ČTK

V západní části terasy je velký bronzový model, který zobrazuje město v 50. letech minulého století. Navrhla ho společnost ellement architects pod vedením designéra Jana Pavézky. Váží přes půl tuny a vznikal podle dobových leteckých map.

"My jsme vytvářeli 3D data, která se potom tiskla na 3D tiskárně. Následně se to formovalo do vosku a odlévalo do bronzu. Je to určitě jeden z největších bronzových modelů, který ve střední Evropě máme vyrobený touto technologií," řekl Pavézka.

Západní část terasy je součástí nového prohlídkového okruhu po památkově chráněné budově s jednotným informačním a orientačním systémem. K dispozici jsou lidem také dalekohledy podobné těm na amerických mrakodrapech.

Na terase jsou podobně jako na amerických mrakodrapech vyhlídkové dalekohledy.
Na terase jsou podobně jako na amerických mrakodrapech vyhlídkové dalekohledy. | Foto: ČTK

Nové busty a dobové fotografie

V osmém poschodí lidé nově uvidí bustu Jana Antonína Bati od sochaře Radima Hankeho. Doplnila tak sochařský portrét jeho nevlastního bratra Tomáše Bati od Františka Lydie Gahury, která je na opačném konci chodby. Obě jsou v životní velikosti.

Při vytváření nové busty využil Hanke svůj bohatý archiv historických fotografií a filmových záběrů. Výsledný vzhled Jana Antonína Bati je podle něj ze začátku 30. let. "V mojí koncepci je tady trošku soustředěnější a víc šéf než na pomníku (před budovou), kde je s mírným úsměvem," řekl Hanke.

V expozici ve druhém poschodí nechalo hejtmanství upravit interiér a mobiliář, včetně panelů s fotkami a texty. Její součástí je i čtyřminutový animovaný film o Baťově mrakodrapu a architektovi Vladimíru Karfíkovi. Nový multimediální panel umožňuje návštěvníkům také interaktivní prohlídku budovy.

Na rekonstrukci mrakodrapu získal kraj dotace

Opravením expozic dokončilo hejtmanství více než roční rekonstrukci mrakodrapu. Vyšplhala se na 84 milionů korun, tři čtvrtiny pokryla dotace z Integrovaného regionálního operačního programu.

Baťův mrakodrap vznikl v roce 1938. Jeho součástí je unikátní pojízdná kancelář, která podobně jako výtah může jezdit z patra do patra.
Baťův mrakodrap vznikl v roce 1938. Jeho součástí je unikátní pojízdná kancelář, která podobně jako výtah může jezdit z patra do patra. | Foto: ČTK

Součástí oprav byla mimo jiné rekonstrukce rozvodny nízkého napětí, obnova podlah ve třetí etáži, modernizace vstupu do budovy, obnova páternosteru neboli oběžného výtahu a výměna všech čtyř rychlovýtahů.

Výstavba mrakodrapu skončila v roce 1938, stal se tehdy novým sídlem ředitelství obuvnické firmy Baťa. S výškou 77 a půl metru byl v době svého vzniku nejvyšší budovou ve střední Evropě. 

 

Právě se děje

před 41 minutami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy