Desítky let se mělo za to, že navzdory rozdílům v rozložení oceánů a pevnin se severní a jižní polokoule dokážou udržovat v překvapivě přesném energetickém balancu. Nový výzkum vedený Normanem Loebem z NASA ale ukazuje, že se tato křehká rovnováha rozpadá. Jeho tým analyzoval data družicové mise CERES z let 2001 až 2024 a zjistil, že množství sluneční energie, které severní polokoule odráží zpět do vesmíru, klesá rychleji než na jižní.
Rozdíl přitom hraje kombinace několika faktorů. "Povrch severní polokoule tmavne, protože taje sníh a led, a odhaluje tak tmavé oceány a pevninu," vysvětluje Loeb s tím, že tmavé povrchy odráží méně světla než ty světlé. "Současně se v mnoha regionech - od Evropy přes USA až po Čínu - zlepšila kvalita ovzduší. Ve vzduchu je méně aerosolů, tedy drobných částic, které pomáhají sluneční světlo rozptylovat." Jinými slovy: čím čistší vzduch, tím méně odraženého světla a tím více pohlcené energie.
Čistší vzduch = teplejší planeta
Zatímco v průběhu 20. století se kvůli průmyslovému znečištění uvolňovalo do ovzduší velké množství částic, které odrážely sluneční světlo, ekologické předpisy tyto emise snížily. To však paradoxně přispělo k tomu, že severní polokoule teď odráží méně záření. Úspěšný příběh o omezení znečištění tak má překvapivý vedlejší efekt - podílí se na globálním oteplování. Aerosoly navíc přispívají k tvorbě oblak, která následně podporují odraz slunečního záření.
Jižní polokoule jako štít
Ačkoli sever tmavne, jižní polokoule si zatím udržuje vyšší schopnost světlo odrážet. Mohou za to hlavně přírodní aerosoly z častých lesních požárů, prachu i vulkanické činnosti, které fungují podobně jako malá zrcadla. Oceány jižní polokoule navíc podporují stabilnější oblačnost, která také zvyšuje odrazivost.
Přestože cirkulace atmosféry a oceánů běžně pomáhají rozdíly v energetické bilanci mezi severní a jižní polokoulí vyrovnávat, s rostoucí asymetrií už to nestačí. Vědci se proto obávají, jak si planeta s posunem v distribuci tohoto dodatečného tepla po celém světě poradí. Jeho potenciální cirkulace by totiž mohla ovlivnit vše od oceánských proudů až po počasí.
