Podle nové studie NASA to vypadá, že je Slunce stále aktivnější. Vědecký tým kolem hlavního autora Jamieho Jasinského analyzoval data z několika kosmických lodí NASA a zjistil výrazné změny, které dokazují, že se Slunce probouzí - pomalu, ale zřetelně.
Vědci však nechápou, proč se tak děje.
"Všechno nasvědčovalo tomu, že Slunce přejde do prodloužené fáze nízké aktivity," říká Jasinski. "Bylo tedy překvapením, že se tento trend obrátil."
Jedenáctileté cykly
Slunce nesvítí celou dobu stejnou intenzitou, jeho aktivita kolísá přibližně v jedenáctiletých cyklech. Během tzv. slunečního maxima počet slunečních skvrn, erupcí, výronů koronální hmoty i magnetických bouří stoupá. Ve slunečním minimu naopak nastává klidnější fáze s menším počtem skvrn i menší četností explozí.
Nad těmito cykly se pak vznášejí dlouhodobější trendy, které mohou trvat dlouhé dekády. "Dlouhodobější trendy jsou mnohem méně předvídatelné a jsou něčím, čemu zatím zcela nerozumíme," připouští Jasinski.
Od 80. let 20. století sluneční aktivita postupně klesala a v roce 2008 dosáhla historického minima. Vědci tehdy předpokládali, že Slunce vstoupí do období dlouhodobé nízké aktivity. Tento trend se však obrátil. Sluneční aktivita se od té doby opět zvyšuje. V květnu 2024 nás zasáhlo několik silných geomagnetických bouří, které na obloze způsobily jedny z nejjasnějších polárních září za poslední dekády.
Nádherná podívaná má však i svou odvrácenou stránku. Silné sluneční bouře mohou vyřadit satelity a poškodit jejich elektroniku, narušit GPS, způsobit výpadky rádiového spojení nebo ohrozit elektrické sítě na Zemi. Vliv mohou mít i na kosmické lodě a bezpečnost astronautů, které mohou vystavit zvýšenému záření. Vědci proto tyto jevy bedlivě sledují.
NASA i NOAA chystají nové mise
Abychom lépe porozuměli tomu, co se na Slunci děje, chystají NASA a další americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) start několika nových misí: IMAP bude mapovat sluneční vítr a částice, Carruthers Geocorna Observatory sledovat magnetické pole a geomagnetické bouře a SWFLO-L1 zase předpovídat vesmírné počasí. Cílem těchto projektů je nejen vědecký průzkum, ale i lepší ochrana moderní infrastruktury a budoucích vesmírných misí.
