Praha – "Ženy by si měly uvědomit, že na rozdíl od délky života, který se výrazně prodlužuje, zůstává jejich reprodukční období stejně dlouhé. Jinými slovy, na kariéru je dost času, na mateřství zase tolik ne," říká MUDr. Jaroslav Hulvert.
Oboru gynekologie se věnuje už více jak 20 let a od roku 2007 se na postu primáře specializuje na asistovanou reprodukci v klinickém centru ISCARE IVF, kde pomohl již řadě neplodných párů.
Jak jsou na tom Češi s neplodností a budou mít takzvané děti ze zkumavky také v dospělosti problémy s početím? Přečtěte si rozhovor s MUDr. Jaroslavem Hulvertem.
Aktuálně.cz: Pane doktore, co vás k oboru asistované reprodukce přivedlo?
Jaroslav Hulvert: Tímto oborem se zabývám od roku 1996 a teď si uvědomuji, že mé první děti ze zkumavky dosáhly právě letos dospělosti. V té době byla asistovaná reprodukce poměrně nový, rychle se rozvíjející obor, který mě jako mladého lékaře velmi zaujal. Navíc jsem dostal nabídku spolupráce od tehdy již známého specialisty v oboru, docenta Tonko Mardešiče.
A.cz: Kolik párů má dnes problémy s početím?
V současné době se udává, že s reprodukcí má problémy zhruba 15 procent párů, což znamená každý sedmý pár. Co se týká vazby na pohlaví, lze říci, že obě pohlaví se na neplodnosti podílí stejným dílem.
A.cz: Očekává se nějaký vývoj v lidské plodnosti? Naplní se katastrofické scénáře a bude narůstat počet neplodných párů?
Nejsem věštec ani vizionář, ale pokud bude pokračovat v ekonomicky rozvinutých zemích trend odkládání mateřství do stále pozdějšího věku, můžeme v těchto zemích opravdu očekávat nárůst počtu neplodných párů.
A.cz: Jaké jsou nejčastější příčiny neplodnosti? Liší se napříč státy?
Ze strany žen jsou to nejčastěji poruchy ovulace, neprůchodnost vejcovodů, endometrióza, imunologické a v malém množství genetické poruchy. Ze strany mužů je příčinou poruchy plodnosti zhoršená kvalita spermií, což je zhruba u 40 procent všech neplodných párů. Nelze říci, že by se příčiny neplodnosti lišily stát od státu, ale obecně platí, že vyšší výskyt neplodných párů je v ekonomicky rozvinutých zemích, kde se rodičovství odkládá do pozdního reprodukčního věku.
A.cz: Moderní ženy ovlivňuje mnoho faktorů, které oddalují jejich těhotenství. Jaký bude trend?
Domnívám se, že by si ženy měly uvědomit, že na rozdíl od délky lidského života, který se poměrně výrazně prodlužuje, zůstává reprodukční období ženy stále stejně dlouhé, přesněji řečeno krátké. Navíc po 35. roce života ženy prudce klesá plodnost a otěhotnění po 40. roce je poměrně vzácné. Jinými slovy, na kariéru je dost času, na mateřství zase tolik ne.
Setkal jsem se s páry, které se po neúspěšné léčbě rozešly. Ti co se s neúspěchem nesmíří, odcházejí s těhotenstvím.
A.cz: Co říkáte na problematiku antikoncepce? Doporučil byste ji vlastní dceři?
Byť se věnuji léčbě neplodnosti a pomáhám neplodným párům, domnívám se, že antikoncepce je ohromný vynález a umožňuje plánované rodičovství. Je nutné si uvědomit, že s příchodem antikoncepce došlo k zcela zásadnímu poklesu interrupcí a s nimi spojených komplikací. Otázkou samozřejmě zůstává, jakou formu antikoncepce pro tu či onu ženu zvolit. Ptáte-li se, zda bych ji doporučil vlastní dceři? Ano, již se stalo.
A.cz: Neúspěch při oplodnění jsou jistě velkou zátěží na psychiku. Setkal jste se někdy s páry, které se nedokázaly s neúspěchem smířit a nevěděly, kdy přestat s léčbou?
Setkal jsem se s páry, které psychickou zátěž neúspěšné léčby neunesly a vzdaly další pokusy. Setkal jsem se s páry, které se po neúspěšné léčbě rozešly. Páry, které se ale nedokážou s neúspěchem smířit, dříve či později odcházejí s těhotenstvím.
A.cz: Jaká je úspěšnost vaší kliniky? Co považujete ve své kariéře za největší úspěch?
Ročně se u nás léčí zhruba 1 800 párů. Úspěšnost se pohybuje v závislosti
na věku ženy, na počtu transferovaných embryí, na příčině neplodnosti atd. Průměrná úspěšnost je ale mezi 35 až 40 procenty těhotenství na embryotransfer (přenos embrya, pozn. red.).
Paradoxně za největší úspěch možná považuji spontánní otěhotnění a následně porod u ženy, která se 18 let snažila o těhotenství a podstoupila opakovaně neúspěšné IVF cykly (in vitro fertilizace – oplodnění vajíčka spermií mimo tělo, pozn. red.). Příčinou byl vzácný nezhoubný nádor, který jsme zjistili a odstranili při laparoskopii. Sekret produkující tento nádor, bránil otěhotnění i metodami asistované reprodukce.
Děti ze zkumavky teprve vstupují do reprodukčního věku. Osobně se domnívám, že nebudou mít s reprodukcí větší problémy.
A.cz: Končí vaše práce otěhotněním ženy, nebo ji provázíte až do porodu?
Do našeho IVF centra posílají s důvěrou své pacienty kolegové téměř ze všech koutů republiky. Naší povinností je, jakmile se nám podaří pacientku otěhotnět a předpokládáme, že se jedná o prosperující těhotenství, vrátit ji zpět do péče jejího gynekologa.
A.cz: Jaký máte názor na to, že se rodí častěji dvojčata? Zachoval byste tento trend, nebo jste pro snížení počtu aplikovaných embryí?
S rozvojem asistované reprodukce opravdu výrazně vzrostl počet dvojčat, což je dáno přenosem právě dvou embryí. Těhotenství s dvojčaty ve srovnání s jednočetným těhotenstvím s sebou nese poměrně velká rizika jak u matky, tak u dětí, proto je v posledních letech snahou přenášet pouze jedno embryo, a tím eliminovat možnost dvojčat. Tento trend se dokonce již začíná odrážet ve snižování počtu vícečetných těhotenstvích, a tím i zlepšení
perinatologických výsledků (zdravého vývoje dítěte po porodu, pozn. red.).
A.cz: Uvádí se, že každé dvacáté dítě v Česku je zplozeno pomocí umělého oplodnění. Co říkáte na hypotézu, že děti narozené touto cestou mívají samy problémy s početím?
To nikdo zatím nemůže vědět, protože první děti ze zkumavky teprve vstupují do reprodukčního věku. Osobně se domnívám, že to nebude pravda, a že tyto děti nebudou mít s reprodukcí větší problémy než jejich vrstevníci. Samozřejmě záleží na příčině neplodnosti u jejich rodičů.
Teoreticky by mohli mít problémy chlapci, u kterých jejich otcové měli špatnou kvalitu spermií, a tato porucha by byla vázána geneticky. Tato skupina by však mohla tvořit pouze zlomek všech dětí po IVF a koneckonců chlapcům by se pomohlo stejně jako před tím jejich otcům.
A.cz: Vaše klinika provádí i odběr dárcovských spermií a vajíček. Kdo je typickým dárcem a jaká je jejich motivace, pokud nemají za odběr dostat zaplaceno?
Typickým dárcem spermií je vysokoškolský student a typickou dárkyní je žena do 35 let s již jedním dítětem. Není ale pravda, že dárce nebo dárkyně nedostane vůbec zaplaceno. Dárcovství zárodečných buněk je bezplatné, ale dárci mají nárok na náhradu ušlé mzdy a náklady spojené s darováním, jako je například hrazení dopravy atd.
A.cz: Jak je to s umělým oplodněním homosexuálních párů? Stávají se i podvody nebo si od neplodných párů berete všechny potřebné doklady?
V rámci léčby neplodnosti musí pár stávající se z muže a ženy podepsat takzvaný informovaný souhlas, kde je poučen o všech postupech a zároveň se podpisem zavazuje k případnému rodičovství. Pár je identifikován na základě osobních dokladů, ale není povinností předkládat oddací list.
A.cz: Jaký má asistovaná reprodukce vývoj? Existují na tomto poli nějaké novinky?
Asistovaná reprodukce prošla za necelých 40 let své historie prudkým vývojem. Nejdříve byla využívaná výhradně k léčbě neplodnosti. V současné době se spektrum využití asistované reprodukce rozšiřuje na možnost uchování zárodečných buněk u onkologických pacientů a možnosti tzv. preimplantační genetické diagnostiky u párů s genetickou vadou.
Pokroky zaznamenala v poslední době zejména embryologie, když metodou vitrifikace výrazně zlepšila šance na otěhotnění ze zamražených vajíček a metodou kamerového kontinuálního monitorování embryi v inkubátoru umožnila výběr nejlepšího embrya k přenosu do dělohy.
A.cz: Čeho byste chtěl v oboru dosáhnout?
Rád bych, aby se nám dařilo ve spolupráci s onkologickými centry uchovat všem ženám a mužům v reprodukčním věku před onkologickou léčbou zárodečné buňky. Po úspěšné léčbě jim tak zachovat šanci na jejich geneticky vlastní potomky.
