Mladé muslimky už nechtějí žít v ústraní. Burkiny jsou symbolem svobody, tvrdí jejich autorka

Magazín Magazín
11. 7. 2017 14:11
Podobná "burkinová aféra" jako v Česku odstartovala minulé léto i ve Francii. Vydržela necelé dva týdny, podobně jako zákazy burkin ve francouzských letoviscích. Do sporu se tehdy zapojila i jejich autorka, australská muslimka Aheda Zanetti. Snažila se vysvětlit, že burkiny nejsou symbolem náboženského tmářství, ale naopak snahy mladých muslimek osvobodit se z tradičního ústraní. Objevují se nejen ženy v burkinách na pláži, ale také islámské módní obchody, muslimské sportovkyně i modelky.
Burkiny (ilustrační foto)
Burkiny (ilustrační foto) | Foto: Shutterstock

Spor o koupání v burkinách řeší letos i Česko. Akvapark v Čestlicích u Prahy čelil kritice na sociálních sítích, kde jeden z návštěvníků vyfotil dvě muslimské ženy, jak se koupou.

Aféra kolem burkin se podobně jako letos v Česku prohnala loni v létě Francií. Některá velká letoviska jako Nice či Cannes dočasně zakázala přístup na pláž ženám v burkinách, tedy v celotělových plavkách.

Tehdy šlo však spíše o reakce na čerstvé teroristické útoky způsobené islamisty, společnost byla na všechny výraznější muslimské náboženské symboly velmi citlivá.

Francouzští starostové dokonce odmítli respektovat zamítavé stanovisko Nejvyššího správního soudu, který konstatoval, že zákaz "vážně a zjevně nelegálně narušuje základní svobody".

Nakonec poslední den v srpnu Cannes oznámilo, že se ženy můžou opět koupat v burkinách, o den později tak učinilo i Nice. 

Do sporu se tehdy vložila i sama autorka burkin, australská muslimka Aheda Zanetti. Ta se v rozhovoru v britském deníku The Guardian snažila vysvětlit, že jde o nedorozumění.

Burkiny podle ní nejsou symbol náboženského tmářství a radikalismu, ale naopak symbolem osvobozování a pokrokovosti muslimských žen. Do vzniku burkin byl pro ně zapovězen jakýkoliv sport či návštěva plovárny nebo bazénu právě z důvodu, že volné splývavé hidžáby od hlavy až k patě nebyly ke sportu vhodné a plavat se v nich nedalo.

Zanetti argumentovala také tím, že Tálibán či Islámský stát (IS) by ženy nejraději viděly zalezlé doma v kuchyni. Burkiny měly ženám pomoct začlenit se do svobodné společnosti, francouzské úřady je však zákazem celotělových plavek posílaly zpět do skrytu domova, paradoxně podobně jako Tálibán či IS.

Muslimská módní návrhářka nechápala tyto restrikce, neboť v Austrálii vyráběla burkiny již od roku 2004 a není zde výjimkou spatřit ženu v burkinách na surfařském prkně či mladé nohejbalistky ve sportovních hidžábech.

Zanetti se také snaží vysvětlovat, že hidžáb je nikoli náboženský příkaz, nýbrž svobodná vůle ženy zahalovat se, nevystavovat své tělo cizím pohledům.

Ostatně její australská dílna má i mnohé nemuslimské zákaznice, které rovněž chtějí na pláži cudně zakrývat své tělo nebo se nechtějí či nesmí opalovat.

Snahu muslimských žen o emancipaci lze v posledních letech spatřovat nejen na plážích a u bazénů, kde se burkiny objevují stále častěji, ale také třeba na sportovních kolbištích či módních molech. Loni se na titulních stránkách časopisů objevily první muslimské šermířky či modelky.

Mladé muslimky už zkrátka netouží žít jako jejich matky v ústraní, netouží nosit stejné splývavé hábity od mládí až do stáří, zároveň však kvůli tomu nechtějí odhalit své tělo a porušit zásady nevystavovat na odiv veřejnosti své fyzické půvaby. Burkiny a sportovní či módní hidžáby mají být způsobem, jak se na tuto cestu vydat.

Tento trend potvrzují i muslimští módní návrháři, jejichž zisky raketově stoupají. Dříve nebylo co vymýšlet, ženy nosily takřka "stejnokroj". Dnes však k nelibosti islámských konzervativců touží mít svou módu a styl.

V asijské části Istanbulu rostou islámské módní obchody jeden za druhým a chrlí nové varianty hidžábů. A také burkin.

Podívejte se: Sama bych do akvaparku nešla, bála bych se, říká Kateřina Gamal Richterová. Kvůli bezpečnosti nejezdí ani MHD.

V Česku se v burkinách nekoupu, abych měla klid a nebyla vystavena tomu, čemu byly vystaveny muslimské maminky, kvůli bezpečnosti nejezdím ani MHD. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 39 minutami

Provoz na dálnici D1 přerušila na 169. kilometru nehoda kamionu, tvoří se dlouhé kolony

Provoz na 169. kilometru dálnice D1 u Domašova na Brněnsku je kvůli nehodě kamionu z pondělního večera stále přerušený. Kamiony ve směru na Brno stojí od 161. kilometru. Průjezdný není ani směr na Prahu, kde byla po ránu kolona zhruba 12 kilometrů dlouhá. Policisté provoz odklání mezi exity 168 a 178. Na objízdných trasách, které vedou po silnici II/602, se nyní v ranní špičce tvoří kolony a řidiči se musí připravit na zdržení, řekl policejní mluvčí Pavel Šváb. Policie rovněž kolem 8:00 na svém twitteru uvedla, že se uklízí vysypaný náklad a následně bude nutné opravit poničené dopravní značení a betonová dělící svodidla.

Bulharský kamion se převrátil v pondělí okolo 19:15 v zúženém úseku. Zcela tak zablokoval oba směry D1. Při nehodě nikdo neutrpěl vážnější zranění, řekl mluvčí jihomoravských policistů Bohumil Malášek.

V kamionu byly krabice s pivem, které bylo potřeba přeložit do jiného vozu. "V průběhu noci se podařilo vyprostit havarovaný kamion. Nyní probíhá úklid vozovky. Objízdná trasa je přetížená, v ranní špičce je na ní velké riziko tvorby kolon," sdělila policie dnes ráno na twitteru.

Zdroj: ČTK
Další zprávy