Každý pohyb mezihvězdné komety, každý výtrysk plynu či změna barvy okamžitě rozdmýchávají teorie o mimozemšťanech. To hlavní o 3I/Atlas ale uniká: její vědecký význam. Tato "časová kapsle" dává totiž vědcům jedinečnou možnost nahlédnout, jak se rodí tělesa v jiných planetárních systémech. Na její pozorování ale mají jen omezený čas. V příštích měsících definitivně zmizí z dosahu pozemských teleskopů a s sebou si vezme i všechny nezodpovězené otázky.
O jejím mezihvězdném původu svědčí nejen její hyperbolická trajektorie, ale také složení. Z analýz vyplývá, že obsahuje až osmkrát víc oxidu uhličitého než vody a také zvýšené množství niklu. Takové poměry jsou v naší Sluneční soustavě vzácné, potvrzuje se tak, že vznikla v prostředí s úplně jinými teplotními a chemickými podmínkami, než jaké panovaly při formování našeho systému.
Modrá záhada
Při průletu kolem Slunce, ke kterému se nejvíce přiblížila 29. října, kometa překvapila i vizuálně. Její koma a ocas získaly neobvyklý modrý odstín, který vyvolal řadu otázek i konspiračních teorií. Odborníci ale nabízejí racionální vysvětlení.
"Může za to rozptyl slunečního světla na molekulách plynu v komě. Jde zejména o molekuly uhlíku a dusíku, které pohlcují ultrafialové a viditelné světlo a vyzařují je zpět ve formě modré záře," říká Marek Biely, člen Společnosti pro meziplanetární hmotu. "Barvy, které pozorujeme u 3I/Atlas, jsou běžné i u komet ze Sluneční soustavy, takže v tomto ohledu nejde o žádnou výjimku," přitákává také astronom Martin Mašek z České astronomické společnosti.
Kometa se navíc rychle zjasnila. "To, že se jasnost komet někdy nevyvíjí podle předpokladů (při objevu byla původní predikce, že nebude mít nikdy více než 12 magnitud), je ovšem naprosto standardní záležitost a nikterak to nesouvisí s tím, že se jedná o mezihvězdný objekt," popisuje Biely.
V komě (plynném obalu, který obklopuje jádro komety a vzniká při jejím přiblížení ke Slunci) se objevily také výtrysky plynu a prachu. I to má ale přirozené vysvětlení. "S přibližováním ke Slunci se z povrchu jádra komety uvolňuje více plynů a prachu, díky čemuž jasnost komet roste," podotýká Mašek. "V důsledku uvolněných plynů z jádra komety, které působí jako tryska, může kometa změnit rychlost - ale i to je zcela přirozený jev, který není potřeba vysvětlovat žádnými motory či umělým původem."
Nečekaná pomoc z Marsu
Cenná data k dalšímu studiu komety teď přinesla čínská sonda Tianwen-1. Ta kometu zachytila ze vzdálenosti zhruba 30 milionů kilometrů mezi 1. a 4. říjnem ze své oběžné dráhy kolem Marsu. Kamera s vysokým rozlišením pořídila detailní snímky jádra a obrovské komy o průměru několika tisíc kilometrů.
"Snímky jasně ukazují charakteristické rysy komety, sestávající z jádra a okolní komy, s průměrem dosahujícím několika tisíc kilometrů," uvádí se v prohlášení China National Space Administration.
Nyní se 3I/Atlas pomalu vzdaluje od Slunce a 19. prosince se přiblíží nejvíce k Zemi. Její jasnost se pohybuje mezi 11. a 12. magnitudou, takže pro lidské oko zůstává neviditelná. "Momentálně vypadá jako lehce rozmazaná skvrna, ale v příštích dnech by měla být viditelnější," popisuje Qicheng Zhang z Lowellovy observatoře v Arizoně. "Kometa se pohybuje souhvězdím Panny poblíž východního obzoru před svítáním," uzavírá Mašek.
Mohlo by se vám líbit
Místo obřího kamionu máte malé porsche, chválí vývojář novou českou družici (21. 11. 2024)
