Nová výstava s názvem Nejlepší evropská architektura představuje 362 jedinečných projektů z 38 zemí, které se zúčastnily 18. ročníku nejprestižnější evropské architektonické Ceny Miese van der Rohe.
Cena Evropské unie za současnou architekturu neboli Cena Miese van der Rohe je ocenění v oblasti architektury, které jednou za dva roky udělují Evropská komise a nadace Fundació Mies van der Rohe z Barcelony.
Po mnoha hodinách diskusí vybrala mezinárodní porota 40 děl, která si nyní můžete prohlédnout. Putovní mezinárodní expozice se z Prahy přemístí do polské Vratislavi. V Centru architektury a městského plánování (CAMP) výstavu doplňuje interaktivní projekce a přehled všech 128 tuzemských projektů, které se soutěže od jejího vzniku v roce 1988 zúčastnily.
"Výstava EUmies Awards představuje práce architektů, kteří naplno využívají potenciál toho, co může architektura přinést naší společnosti. Myslím, že je skutečně věrným obrazem současné evropské architektury," sdělila ředitelka nadace Fundació Mies van der Rohe Anna Ramos.
Kompaktní pavilon, český unikát i škola hrou
Mezi finalisty se umístily stavby jako studijní pavilon v areálu TU Braunschweig, jenž bourá současné představy o udržitelnosti; městská knihovna Gabriela Garcíi Márqueze v Barceloně, která se stává novým městským obývákem; vertikální škola na okraji Madridu, vyznačující se jedinečným estetickým výrazem; mystická zahrada na okraji švédského Lundu; historická budova bývalých jatek v Ostravě, transformovaná na galerii současného umění; krajinný zásah v klášteře na vrcholu kopce v Sainte-Lucie-de-Tallano na Korsice, spojující lidi prostřednictvím kultury; a tichá, jemná intervence v malé portugalské horské vesničce Piódão.
Výhercem prestižního ocenění se letos stal Studijní pavilon na TU Braunschweig. Projekt porotu zaujal svou flexibilitou, inovativním vzdělávacím prostředím, které podporuje sociální výměnu a vytváření mezioborových znalostí mezi studenty i učiteli a zároveň představuje alternativní model k prostorům hierarchického předávání znalostí. Kompaktní stavba se čtvercovým půdorysem představuje koncept otevřeného prostoru s nedefinovaným přízemím, zatímco první patro tvoří řada plošin a mostů, které vystupují do exteriéru. Decentralizovaný přístup prostřednictvím devíti dveří a devíti schodišťových zón vymezuje prostor a plynule spojuje cirkulační zóny a užitné prostory.
Budova je zahalena do odstíněné skleněné fasády od podlahy až ke stropu, která tak nabízí výhled do krajiny a na náměstí kampusu. Akademický svět po pandemii podléhá neustálým změnám a studijní pavilon jako sociální prostor nabízí odpověď na otázku, jakou roli mohou hrát univerzitní kampusy v budoucnosti, kdy se přednášky a prezentace konají v digitálním světě a umělá inteligence popírá klasické modely výuky. Organizační princip budovy vychází z myšlenky superstruktury, která umožňuje neustálou změnu konfigurace půdorysu.
Česká stopa těší nejen odborníky
Pražské návštěvníky výstavy a milovníky architektury určitě potěší skvělé umístění Galerie současného umění PLATO. Díky neobvyklému otáčení stěn galerie se umění rozšiřuje i mimo budovu. Dříve znečištěný prostor kolem galerie se proměnil v rozmanitý umělecký park sloužící místním obyvatelům. Hlavní myšlenka projektu je založena na zachování funkčnosti vstupních otvorů jako zkratek spojujících budovu s městem. Z toho vyplývá myšlenka, že jejich nové výplně by se mohly otáčet a otevírat výstavní prostory přímo do exteriéru. To poskytlo umělcům a kurátorům zcela nové výstavní možnosti a umožňuje umění doslova " vystoupit ven" do prostoru kolem budovy. Díky mobilitě má kultura, v nejširším slova smyslu, potenciál stát se demokratičtější a zároveň přístupnější novému publiku.
Dominantním materiálem budovy jsou původní cihly. Ty zničené byly z větší části doplněny cihlami zachráněnými ze zřícené části budovy. Nové zasklení má keramický sítotisk, takže působí tmavě a matně a tlumí světlo v galeriích. Interiéry byly z hygienických důvodů vybíleny, takže výstavní prostory jsou zakončeny bílou vápennou omítkou položenou na izolaci z minerálních desek.
"Česká republika se Ceny Miese van der Rohe účastní od roku 1996, žádná tuzemská stavba ale dosud cenu nezískala. V roce 2024 jsme ale oslavili zatím největší úspěch, když se rekonstrukce historické budovy bývalých jatek pro účely galerie Plato Ostrava od studia KWK Promes probojovala až do finále," říká náměstek primátora Petr Hlaváček.
Instituce podněcující zvědavost a kolektivní sebevzdělávání
Mezi nejvýraznější projekty neoddiskutovatelně patří škola Reggio, kterou jeden ze studentů přirovnal ke kreslené postavičce jménem Spongebob. Cílem návrhu, výstavby a využití školy Reggio je přesáhnout paradigma udržitelnosti a zabývat se ekologií jako přístupem, v němž se prostřednictvím architektury protínají dopad na životní prostředí, mezidruhová spojenectví přesahující rámec lidstva, mobilizace materiálu, kolektivní správa a vzdělávání.
Návrh školy vznikl na základě rozhovorů s učiteli, studenty a rodiči jako participativní proces, který zahrnoval jejich nápady, obavy a postoje. Škola, která spojuje řadu různorodých architektonických návrhů a podporuje výukové prostředí, které podněcuje zvědavost a kolektivní sebevzdělávání. Učebny v přízemí zapojují okolní pozemek. Ve vyšších patrech žáci koexistují se skleníkem napájeným recyklovanou vodou. Zkoumáním rozmanitosti školy děti postupně dospívají. Návrh využívá nízkorozpočtovou strategii pro snížení dopadu na životní prostředí.
Žádné megalomanství
Příběh jednotlivých staveb je vyprávěn skrze fotografie, výkresy, modely, texty a videa. Pražská verze mezinárodní putovní výstavy je navíc rozšířena o interaktivní projekci, na které si mohou návštěvníci prohlédnout všechny nominované projekty.
"Velmi zajímavé je, že mezi finalisty jsou tentokrát jen veřejné stavby, přičemž se nejedná o žádné megalomanské projekty. Ukazuje se tak, že nejlepší architektura v Evropě často vzniká z veřejných peněz, ať už to je město, či stát. Většinu z realizací navíc spojují témata, jako je důraz na udržitelnost a vytvoření kvalitního místa, kde se rádi setkávají lidé," říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.
Do kdy lze výstavu navštívit a existuje doprovodný program?
Výstava je k vidění do 9. března, organizátoři si však připravili i doprovodný program, který návštěvníkům přiblíží nejen výstavu, ale i zajímavé projekty. Zájemci se mohou těšit na projekci příběhu výstavby nového Munchova muzea More than a Museum, prohlídku radnice Prahy 7 nominované na EUmies Awards a přednášku EUmies Awards 2024: Nejlepší z české architektury.
V takzvaném Bílém sálu CAMPu momentálně probíhá i výstava Česká cena za architekturu, která potrvá do 16. února. Výstava přibližuje například sportovní halu Řevnice, adaptaci obilného sila v areálu Automatických mlýnů v Pardubicích či rekonstrukci domu v Kutné Hoře.
