Lidé plýtvají rybami. Třetina úlovku končí jako odpad

Ročně se vyhodí ryby za desítky milionů eur
Sardinky patří mezi krmné ryby. Většina z nich končí jako potrava pro zvířata. Mohly by přitom nasytit lidi, kteří hladoví.
Sardinky patří mezi krmné ryby. Většina z nich končí jako potrava pro zvířata. Mohly by přitom nasytit lidi, kteří hladoví. | Foto: Vanda Králová, commons.wikimedia.org

Washington/Berlín - Voda, jídlo, elektřina - to vše se člověku vybaví, je-li řeč o plýtvání. Lidé ale zbytečně vyhazují i jiné věci.

Jako s nepotřebným odpadem například nakládají s rybami. Celá třetina živočichů, kteří uvíznou v rybářských sítích, se - většinou už mrtvých - po vytažení z vody hází zpátky. Ve své nové zprávě na to upozorňuje Světový fond na ochranu přírody (WWF).

Navíc třetina ryb dodaných na trh končí jako potrava pro zvířata. Příliš intenzivní rybolov přitom už dnes ničí mořský ekosystém.

Podle jiné vědecké studie, z níž citovala agentura Reuters, se ke krmení prasat, kuřat a ryb chovaných na farmách používají hlavně drobné druhy, třeba ančovičky nebo sardinky. Právě ryby by přitom mohly nasytit miliony hladovějících na celém světě.

Takzvané krmné ryby tvoří přesně 37 procent všech ryb, které se ročně vyloví ze světových moří.

Devadesát procent z nich se následně přemění na rybí moučku nebo rybí tuk. Ty se pak používají jako zemědělské krmivo, píše se ve studii publikované ve Výroční revue pro životní prostředí a přírodní zdroje.

Jen v posledních měsících evropští rybáři vyhodili ryby za 60 miliónů eur (ilustrační foto)
Jen v posledních měsících evropští rybáři vyhodili ryby za 60 miliónů eur (ilustrační foto) | Foto: Beate Timm, Thorsten Kern, Reiner Loos

Odpad za 60 miliónů eur

Rybami se masivně plýtvá i v členských zemích Evropské unie. A to přesto, že se problém už delší dobu snaží řešit Evropská komise. Marně.

Kritická je podle WWF například situace v Severním moři. I tady se nechtěné úlovky házejí přes palubu. Ročně se takto do moře vrací kolem miliónu tun mrtvých ryb a dalších mořských živočichů.

"Tohle neviditelné plýtvání musí jednou provždy skončit," řekla v Berlíně expertka fondu Karoline Schachtová.

K plundrování moří paradoxně přispívá právě Brusel. Tím, že stanovil kvóty, které rybáři musejí za každou cenu dodržet.

Jeden příklad za všechny: kvóta pro lov tresek už byla letos vyčerpána. Rybářům ze Skotska jich ale stále mnoho uvízne v sítích. I přesto je musejí vyhodit - ryba chycená "nad kvótu" je na evropském trhu neprodejná.

Jen v posledních měsících se takto do moře vyhodily ryby v hodnotě asi 60 miliónů eur.

Frustrovaní jsou ale i sami rybáři: "I my bychom výrazně profitovali, kdybychom směli vše, co skutečně ulovíme, prodat," řekl německé televizi ARD Lothar Fischer z Německého rybářského svazu (DFV).

Příliš drahé krmení

Nesmyslné zkrmování ulovených ryb zase kritizovala Ellen Pikitchová, výkonná ředitelka Institutu pro vědu ochrany oceánů a profesorka univerzity Stony Brook v New Yorku.

"Považuji za znepokojivé, že se ročně zkrmí tak ohromné procento z celkového úlovku," řekla agentuře Reuters. "Ryby jsou přitom pro zdraví oceánu jako celku velmi důležité."

Tisíce lidí na celém světě trpí hladem. Strava, která jim může zachránit život, končí v žaludcích ryb a dobytka.
Tisíce lidí na celém světě trpí hladem. Strava, která jim může zachránit život, končí v žaludcích ryb a dobytka. | Foto: UNICEF/ Roger LeMOyne

Čtěte také: EU vzkazuje rybářům: Nejdřív ekologie, pak živobytí

Krmné ryby jsou nízko v mořském potravním řetězci - živí větší ryby, mořské savce a ptáky. Na rozdíl od ryb, jako jsou tuňák, mečoun nebo treska, není jejich lov téměř nijak regulován.

Nadměrná spotřeba těchto malých ryb přitom vážně ohrožuje právě ty druhy, které se jimi krmí.

Zkrmování ryb ale není výhodné ani pro člověka. Aby se vykrmil kilogram ryb chovaných na farmách, je zapotřebí v průměru 2,5 až 5 kilogramů rybí moučky.

"Pokud tvoříte bílkoviny pro lidskou stravu, dává smysl vzít 2,5 až 5 kilo dobrého jídla a změnit ho na pouhé jedno kilo potravy?" ptá se Pikitchová.

Většina krmných ryb má vyšší obsah omega-3 mastných kyselin, které blahodárně ovlivňují zdraví srdce. Proto je rozumnější, aby lidé jedli přímo takzvané krmné ryby, a nekrmili jimi dobytek či ryby z farem.

Více o mořích:

 

Právě se děje

Další zprávy