Dospělí lidé by měli za noc ideálně naspat šest až osm hodin. Delší spánek totiž snižuje věk dožití a zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob, jak upozorňuje mezinárodní studie právě vydaná v odborném časopise European Heart Journal.
Její autoři požádali přes 100 tisíc obyvatel z 21 zemí světa, aby si po několik let zaznamenávali své spací návyky. Při analýze dat následně zjistili, že u těch, kteří spí v průměru déle než osm hodin denně, vzrostlo riziko infarktu o 41 procent. Stejně škodlivý může navíc podle výzkumníků pro člověka být i zvyk zdřímnout si během dne.
"Platí to ale jen pro ty, kteří v noci spí víc než šest hodin. U lidí, kteří za noc naspí méně než šest hodin, může spánek přes den naopak kompenzovat to, co zanedbali v noci," uvedl pro americkou televizní stanici CNN vedoucí výzkumného týmu Čchuang-š' Wang z univerzity v čínském Pekingu.
Kratší doba spánku, než je ta doporučená, pak výskyt kardiovaskulárních chorob zvyšuje také, i když jen o devět procent, takže spát méně než šest hodin denně není tak nepříznivé jako spát více než osm hodin denně. Podle CNN ovšem vědci zdůrazňují, že jak delší spánek, tak pravděpodobnost zdravotních komplikací může ovlivňovat ještě další příčina.
"Příliš dlouhý spánek vás nezabíjí, ale je známkou toho, že s vaším zdravím něco není v pořádku. Pokud máte ve svém těle například neléčený nádor, můžete se přes den cítit více unavení, což vás vede k tomu, že více spíte," vysvětlil pro televizi profesor Francesco Cappuccio z univerzity v britském Warwicku.
Zdravou dobu spánku může podle výzkumného týmu narušovat také životní styl. Konzumace kofeinu, nikotinu nebo alkoholu pár hodin před spaním totiž může způsobovat nespavost. Příznivě se na spánku podepisuje naopak pravidelné cvičení a vyvážená strava.
