Praha – "Myslím si, že už se tu formuje určitá společenská vrstva, která bude považovat za společenskou prestiž mít děti," říká doktorka Helena Máslová, která věří, že další generace bude poučenější a nepodlehne lákavé reklamě na snadný život.
O MUDr. Máslové je totiž nejčastěji slyšet v souvislosti s odmítáním nadužívání léků, zvláště pak hormonální antikoncepce, která kromě jiného vede k neplodnosti.
Kam podle ní směřuje současná česká žena s možností volby nad svým tělem a co Máslová říká na novinku v podobě dostupné potratové pilulky? Přečtěte si rozhovor s lékařkou a trojnásobnou matkou.
MUDr. Helena Máslová
- narozena 1968, vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze,
- pracovala na gynekologicko-porodnickém oddělení, lůžkovém interním oddělení i v léčebně dlouhodobě nemocných,
- v roce 2008 založila Centrum psychosomatické péče, kde se mimo jiné zabývá problematikou početí,
- proslavila se články o problémech hormonální antikoncepce předepisované mladistvým dívkám a celkově postoji proti nešvarům v medicíně.
Aktuálně.cz: Jak vnímáte dnešní české ženy a jejich uvažování o životě?
Helena Máslová: Myslím si, že další generace, která přijde, bude mít tendenci se chovat zdravěji. Projevuje se to na mnoha úrovních a nejenom v přístupu ke zdraví, ve stravování nebo odmítání sobeckého konzumu. Názor na to, co je kvalita života, se mění. Snaživé vydělávání peněz za účelem nákupu statusových předmětů a strávená neděle na zavlažovaném trávníku golfového hřiště, na kterém dostanete v 50 letech infarkt, už další generaci asi oslovovat nebude.
Mnohem více bude ceněn čas s blízkými, čistý vzduch, výhled do krajiny a dobré vztahy. Další generace bude mít tendenci chovat se přirozeně a zdravě a k tomu bude patřit i zdravější přístup k reprodukci, to znamená neodkládání mateřství ke čtyřicítce. Myslím si, že už se tu formuje určitá společenská vrstva, která bude považovat za společenskou prestiž mít děti.
A.cz: Jaké to je jít proti proudu ve zdravotnictví?
Osamocený voják nejsem. Necítím se být úplně underground. Necítím ani žádnou špatnou zpětnou vazbu od kolegů. Spíš je to diskomfort. Práce v nemocnici přeci jen přináší určité výhody, jako je například snadný přístup k laboratorní a zobrazovací diagnostice, který teď mám pouze zprostředkovaně.
Mám ale velmi silnou pozitivní zpětnou vazbu od pacientů, kteří oceňují, že se někdo zabývá do detailní hloubky jejich problémy, což v systému není možné. Celá řada lékařů má stejnou nebo podobnou filozofii terapeutického přístupu, jen nemají možnost a časovou disponibilitu ji uplatnit.
A.cz: Jaké vidíte mezery v sociálních opatřeních, která stát ženám poskytuje?
Prorodinná politika České republiky je tristní. Je tu extrémně výhodná mateřská dovolená, na druhé straně když ženy zůstanou na mateřské, jsou odsunuty na okraj společnosti. Stanou se z nich ženy, které se obtížně vracejí na pracovní trh, a je to pro ně taková forma pasti. Musí se najít lepší model politiky.
Antikoncepce extrémně změnila společnost. Mnohem více, než si jsme schopni připustit.
A.cz: Co doporučujete?
Měla by existovat větší flexibilita v pracovní době. Pokud má firma například více jak tisíc zaměstnanců, tak by měla existovat povinnost mít podnikovou školku. Cílem je, aby mateřství ženu neoslabovalo, ale posilovalo. To znamená, že by se s dětmi měly integrovat do společnosti, a ne se na tři roky zavřít v bytě do izolace.
A.cz: V poslední době otevřela nově dostupná potratová pilulka společenskou diskusi o interrupcích. Jaký na ni máte názor?
Žijeme ve společnosti, která se rozhodla dát přednost svobodné volbě žen před ochranou nenarozeného života, a proto si myslím, že by měla být potratová pilulka legalizovaná. Interrupce je vždy rozhodování o životě a smrti a nezáleží na tom, zda je provedená chemicky, či mechanicky. Chemická cesta je alespoň bez narkózy. Jde ale o zasahování do věcí, o kterých dříve ženy rozhodovat neměly a nemohly. Zodpovědnost, která na ženy byla touto možností volby vložena, ale někdy dovede pěkně zatížit psychiku.
A.cz: Dá se předpokládat zvýšení počtu potratů?
Být na interrupci v nemocnici v celkové narkóze a zaplatit čtyři a půl tisíce je trošku něco jiného než nechat si předepsat pilulku. Ale myslím si, že když se žena rozhodne, tak ji nezastaví ani poplatek, ani narkóza. Nic. Možná v nejnižší socioekonomické vrstvě by mohlo dojít k nadužívání a zvýšení potratovosti, ale u většiny žen by neměla pilulka ovlivnit rozhodnutí o tom, jestli mít dítě, nebo ne. Jak to udělám, by nemělo být vůbec důležité, ale pouze jestli to udělám.
A.cz: Hormonální antikoncepce (HA) je prý na seznamu humánních karcinogenů. Co přesně HA může způsobit?
Stačí si vzít příbalový leták k jakékoli antikoncepci, kde jsou nežádoucí účinky vyjmenované. Na internetu je toho také spousta. Užívání zahrnuje hematologické a neurologické komplikace, neplodnost, ale má i karcinogenní účinky.
A.cz: Změnil se za tu dobu nějak pohled žen na užívání antikoncepce?
Jednoznačně. Lákavý reklamní obal jednoduchosti a snadného života užívání si sexuální hojnosti bez rizika byl sejmut, podrobně prozkoumán a obsah poněkud zhořkl. Netýká se to jen antikoncepce, ale i celkového odmítnutí gynekologického inženýrství nerespektujícího přirozenost.
Ze začátku když se řeklo slovo alternativní, tak to bylo vázané jen na úzkou skupinu populace. Pracovně jsme jim říkali "batikářky", protože to bylo spojené s určitým životním stylem. Byly to ženy, které se snažily žít zdravě, byly ekologicky zaměřeny, propagovaly zdravou výživu atd. To se ale výrazně změnilo. V současné době to jde napříč všemi sociálními vrstvami. Mám v ordinaci ženy pracující ve fabrice, úřednice, ale i právničky, lékařky a ženy, které dělají vědeckou práci.
A.cz: Posunul se také přístup samotných gynekologů?
Je to lékař od lékaře. V ordinaci mám neustále zpětnou vazbu od pacientů, že někteří lékaři nejsou přístupní diskusi. Ale znám zase řadu kolegů, kteří by nikdy antikoncepci nepředepsali vlastní dceři nebo manželce. Přístup je opravdu různorodý.
A.cz: Jakým způsobem tento pokrok ve zdravotnictví ovlivnil ženy?
Antikoncepce extrémně změnila společnost. Mnohem více, než si jsme schopni připustit. Ani sociologové či filozofové myslím nejsou schopni nahlédnout, jak moc velký vliv mělo masové rozšíření antikoncepce na změnu společnosti. Je to naprostý mezník v historii západní civilizace. Převedení většiny žen v plodném věku do umělé neplodnosti změnilo chování nejen těchto žen, ale zpětnou vazbou i chování mužů. Celkově ale záleží na úhlu pohledu. Pokud se oprostíme od české kotliny a podíváme se na to z výšky, tak skutečnost, že se na přelidněné planetě nerodí v Čechách děti, není žádný problém.
A.cz: V současnosti pracujete v oboru psychogynekologie. Co si pod tím máme představit?
Psychosomatika je obor, který má jasný koncept. Provádím dvouhodinovou analýzu, při které zpracovávám časovou linku, to znamená, kdy jednotlivé obtíže vznikaly, jestli měly návaznost na nějaké události, které můžou hrát roli. Mapujeme iniciační období, jako je první menstruace, první pohlavní styk, traumatické rozchody, porody, potraty atd. A do toho se sleduje vývoj toho onemocnění.
Jestli o něco usiluji, tak o to, aby ženy přestaly být manipulovatelné.
Dělá se také analýza rodinných vztahů a také zjišťují i cíle, to znamená, jak chce žena žít, kam se chce dostat. První věc, která se při sezení velmi často odkryje, je fakt, že ženy nemají ambice být vůbec zdravé a nepatří to mezi jejich priority. Pouze to deklarují, ale nežijí tak.
A.cz: Klasickou gynekologii tedy neděláte?
Klasickou gynekologii už nedělám velmi dlouho, pouze v rámci psychosomatiky. K psychosomatice jsem se dostala přes obor interní medicíny. Ale gynekologie je velmi psychosomaticky vděčný obor, protože ženská psychika je mocný hybatel reprodukčního zdraví.
A.cz: S jakými problémy za vámi pacientky chodí? Co trápí dnešní ženy?
Obecně se to říct nedá. Část pacientek za mnou přichází s psychosomatickým problémem, který není gynekologický, a asi 80 procent má gynekologické problémy, které jsou navázané na reprodukci. Buď jsou to mladé ženy, které špatně menstruují nebo nemenstruují vůbec, ženy s chronickými vaginálními problémy. Velkou kapitolou je neplodnost a potratovost, dále traumatizující porod, klimakterický syndrom. Do ordinace za mnou chodí ženy od 14 let a mé nejstarší pacientce je 78 let.
A.cz: Neodrazuje je ani fakt, že jste soukromý lékař? Že musí za péči vynaložit nemalé finanční prostředky?
Jde o běžnou sazbu psychoterapeutů, kadeřník je dražší a myslím, že i pán, co mi přišel nedávno opravit kotel, měl vyšší sazbu. V rámci ordinace si realizuji i svou potřebu charity, takže místo abych posílala peníze do nadací, tak mám část sociálně slabých pacientek, které neplatí. Pro mou práci je důležité zachovat si náhled na celé sociální spektrum, proto chodím sloužit noční služby do nemocnice a na pohotovost, kde potkám narkomany, recidivisty zadržené před umístěním do vazby, pokusy o sebevraždu, ohledávám mrtvé, atd.
A.cz: Jaký vyznáváte přístup k pacientům?
Neodvážila bych se přistupovat paternalisticky. Někdy, když jsou pacientky extrémně submisivní a nemají vlastní vůli, tak má člověk tendenci sklouznout. Cílem terapie by ale mělo být naučit ženu rozhodovat se sama za sebe a vybírat pro sebe to nejlepší řešení.
Nejzásadnější chyby, které se tu dělaly, bylo právě masové nasazování antikoncepce sexuálně neaktivním mladým dívkám, a to ještě před pár lety. V tom vidím tu manipulaci. Jestli o něco usiluji, tak o to, aby ženy přestaly být manipulovatelné.
