"Popularita chovatelství je ve vlnách. Teď je celkově teraristika v ohromném boomu. Dříve měl doma každý rybičky a dnes má dost lidí agamu, krajtu nebo užovku červenou," líčí chovatel plzeňské zoo Jan Dohnal.
S jedovatými hady je to jiné. Někdy jsou trochu "trendy", což podle Dohnala není správné. "Trendy věci nepatří dohromady se super nebezpečnými zvířaty, jako je jedovatý had," upozorňuje.
Podle Dohnala je pozitivní to, že přibývá mladých a nadšených lidí, kteří postupně získávají odbornost.
"Nepřijímají chovatelství jako hobby, ale jako životní styl, což je důležité. Je to super věc, protože to celkově rozvíjí vědomí o hadech."
V Česku jsou stovky chovatelů hadů. Existuje také Spolek chovatelů jedovatých plazů, který jich ale sdružuje jen asi 20. "Ne všichni chtějí být jakoby oficiální chovatelé," naznačuje Dohnal.
Podle něj není chov hadů byznysem. "Pokud to člověk dělá opravdu tak, jak by to dělat měl, nemůže to být byznys. Zbohatnout na jedovatých hadech se nepodařilo skoro nikomu."
Chov je náročný na znalosti, elektřinu a potravu. "U jedovatých hadů je to studium, pozorování, chození a ježdění do přírody a šetření peněz na letenky, aby šlo vyjet za konkrétním druhem a studovat ho."
Novým trendem je křížení nejedovatých hadů jednoho druhu, tedy barevné mutace krajt i korálovek a dalších. Smyslem je zisk. Tím ale zanikají původní druhy, takže podle Jana Dohnala tento trend odborníci nepodporují.
Kromě Německa a Nizozemska najdeme burzy hadů už i v Praze.
"Nabízejí se tam i jedovatí hadi. Podobně jako už i v Čechách je tam pro ně oddělená hlídaná místnost splňující kritéria pro vystavování. Jinak by to veterináři zakázali. V Německu by jim zvířata zabavili," vysvětluje plzeňský chovatel.
Podle herpetologů je ve světě stále větší zájem o špičkové expozice jedovatých hadů. V Plzni už v zoo tři roky funguje Království jedu, které táhne stále více návštěvníků a pomáhá vzdělávat děti a mládež.
Video: S přibývajícími hady v domácnostech přibude i podobných zásahů policie:
