Praha - Klasické pohřbívání v rakvích na hřbitovech, nebo kremace? To je dnes již fádní způsob nakládání s tělem po smrti. Řada společností zaměřujících se na odchod z tohoto světa totiž nabízí nekonvenční a mnohdy i bláznivé varianty, jak se stát trvalejší památkou pro pozůstalé.

Bio pohřeb

Nadšenci zdravého způsobu života si určitě oblíbí bio urny. Popel je umístěn v obalu z přírodních materiálů, jako je kokosová skořápka, celulóza a rašelina, které se v půdě velmi rychle rozloží. Urna se dodává se sazenicí stromů, takže není potřeba ani žádný nákladný náhrobek. Pozůstalí si mohou zvolit druh stromu a celý pohřeb je přijde na cca čtyři tisíce korun.

Vinylové desky

Jistá firma z Velké Británie nabízí svým klientům možnost stát se po smrti součástí vinylové desky. Klienti si mohou vybrat svou oblíbenou hudbu či nahrát záznam svého hlasu pro pozůstalé. Cena desky se pohybuje kolem 60 tisíc korun.

Diamanty jsou věčné

V posledních letech vzrůstá obliba nebožtíků ve formě diamantu. Jistá švýcarská firma, která působí také v České republice, nabízí vytvoření syntetického diamantu z popela, vlasů či chlupů zvířat, který je poté možno zasadit do prstenu nebo třeba náhrdelníku. Proces izolování uhlíku z ostatků a následná výroba kamene stojí mezi 100 až 400 tisíci korun.

Vytápění domů

Na zajímavou metodu přišli nedávno ve Švédsku. Tamní pohřební ústav byl kritizován za znečišťování životního prostředí kvůli toxickým látkám, které vypouští při kremaci. Proto se rozhodli, že místo do ovzduší budou kouř využívat k vytápění okolních budov. Obyvatelům, kteří výrazně ušetří na energiích, se projekt zamlouvá. Etická stránka věci se však zatím neřešila.

Kremace mrazem

Ne každý snese pomyšlení, že bude po smrti zpopelněn v pecích krematoria. Proto místo ohně může zvolit mráz. Švédská firma zmrazí tělo na -18 stupňů Celsia, poté ho ponoří do tekutého dusíků, ve kterém zkřehne tak, že se rozpadne na prach. Pozůstalí poté nejčastěji popel rozpráší a na onom místě vysazují stromy.

Splynutí s mořskými útesy

Jistá americká společnost nabízí možnost stát se po smrti součástí útesů v moři. Jedná se o projekt na podporu ekosystému, kdy se snaží tímto způsobem obnovovat světové mořské útesy.

Popel zemřelého se smíchá se směsí betonu a vylije se z něj pomníček, který se poté umístí do moře a splyne s okolím. Rodina, která je obřadu účastna, může tento náhrobek vyzdobit vzkazy, které se píší ještě do vlhkého betonu.

Pohled z oběžné dráhy

V létě tohoto roku startuje na Floridě raketoplán, který poveze "zájemce" o vesmírnou kremaci. Urny s popelem jsou vyneseny na oběžnou dráhu a poté vypuštěny z lodi. Vše mohou pozůstalí sledovat ze Země. Urny vydrží ve vesmíru několik desítek let a poté shoří v atmosféře. Pohřby v kosmu ale nejsou žádnou novinkou. Jako první byl v roce 1991 do vesmíru vypuštěn tvůrce seriálu Star Trek Gene Roddenberry, jehož zpopelněné ostatky obíhaly šest let Zemi. 

Muzejní inventář

Dobrodinci, kteří darují své tělo na vědecké účely, se mohou stát také součástí některé z bizarních světových výstav. The Human Body, jak se nejkontroverznější exhibice jmenuje, používá nejmodernější konzervační metodu, kdy těla díky použití silikonu vypadají jako umělá. Do tohoto projektu může kdokoli darovat své tělo, většina stávajících dárců ale pochází z Asie.

Do podsvětí jako mumie

Velmi drahou variantou je mumifikace, která se kupodivu stále provádí. Pokud si tedy zájemci chtějí zajistit nesmrtelnou tělesnou schránku a díky posmrtné masce zůstat stále krásní, vloží se do rukou balzamovačů. Společnost z amerického Utahu, která mumifikaci provádí, zabalí tělo do jemné tkaniny a vloží do zdobného sarkofágu. Tento způsob si mohou dovolit ale jen majetní lidé, kterým nevadí, zaplatit jen za nabalzámování těla více jak milion korun.

Součást potravního řetězce

Dosti děsivou formou pohřbu může být zapojení se do potravního řetězce. Tento způsob je populární v Tibetu, kde je dřevo na rakve velmi vzácné a kopat do zmrzlé půdy také není možné. Proto své mrtvé v rámci rituálu předhazují v horách zvířatům.