Slovácká jízda míří na Prahu: Prezident je nula, máme krále

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
14. 5. 2015 16:00
Rozhovor o slavné jízdě králů, která se v pátek chystá na Prahu. Na Slovácku bývá mnohem váženější než prezident malý kluk, který daný rok jede jako král tradiční jízdu.
Jízda králů.
Jízda králů. | Foto: Zuzana Hronová

Kunovice - Město Kunovice, podobně jako další obce na Uherskohradišťsku, žije svým životem, který je na hony vzdálený tomu ve velkých městech. Chod života je tu do značné míry určován tradicemi a zvyky.

Tou největší je jízda králů, lidový obyčej zapsaný organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.

A právě o slavné jízdě králů jsme si povídali s kunovickými folkloristy Zdeňkem Ondráškem, Zdeňkou Haškovou a Ivanou Janásovou. V jejich souboru Handrláček účinkují zatím poslední dva kunovští králové.

"Prezident, co dnes máme, tak to je úplná nula. Kdežto král, to je pro Kunovice předseda OSN," shrnuje to s nadsázkou Zdeněk Ondrášek.

Jízda králů se díky kunovickým objeví také v Praze. V pátek 15. května v rámci tradičních Svatojánských slavností Navalis projedou třeba po Karlově mostě. Se svými peprnými vyvolávkami se jízda zastaví před magistrátem, Senátem, Sněmovnou i Pražským hradem.

" Budeme chtít říct, jak tu politiku dělanou v Praze vidí lidé ze Slovácka," říká Zdeněk Ondrášek.

Takto vypadají kunovičtí králové v civilu: vlevo Radovan Siman, král z roku 2014, vpravo Jakub Machálek, král z roku 2012.
Takto vypadají kunovičtí králové v civilu: vlevo Radovan Siman, král z roku 2014, vpravo Jakub Machálek, král z roku 2012. | Foto: Archiv Zdeňka Ondráška

Aktuálně.cz: Jak dlouhou historii má jízda králů?

Zdeněk Ondrášek: U nás to začalo v 19. století, šlo o církevní záležitost, kdy do Kunovic nebo Uherského Hradiště přijel nějaký biskup či arcibiskup a provázela ho bandérie jezdců a tím tohoto církevního hodnostáře uctili. Jízda králů se postupně stávala světštější.

A.cz: Jak se daří tuto tradici předávat z generace na generaci? 

Zdeněk Ondrášek: Jízda králů je pro každého nesmírná čest. Nemusíme nikoho přemlouvat nebo vábit, naopak o to bývá veliká rvačka, rozhoduje se pokaždé mezi patnácti až dvaceti chlapci. A stát se ten rok králem, tak to je nesmírná čest.

A.cz: Jaký věhlas má malý král v Kunovicích?

Zdeněk Ondrášek: Nesmírný. Řeknu vám to tahle: Prezident, co dnes máme, tak to je úplná nula. Kdežto král, to je pro Kunovice předseda OSN. Tak to u nás vnímáme.

A.cz: Jak se král vybírá?

Zdeňka Hašková: Odvíjí se to od zájmu jeho rodičů, protože přípravy jsou pro rodinu krále velmi náročné.

A.cz: Jak se vybírají další členové průvodu, tedy vyvolávači, královi pobočníci a další jezdci?

Zdeněk Ondrášek: To mají pod palcem soubor Handrlák a také kunovická hodová chasa, kde je asi padesát krojovaných párů. Je o to rovněž obrovský zájem, ale hrají tu dnes roli i finance, protože zapůjčení koně a výcvik jsou hodně finančně náročné.

Ivana Janásová: Nesmíme zapomenout na praporečníka, to je šéf. Má na starosti celou jízdu králů, musí to být zkušený chlap, takže ten je předem daný a dělá to dlouhodobě. Také musí velmi dobrý hlasový fond. A to ten náš tedy má.

A.cz: Jak dlouho trvá příprava jízdy králů?

Zdeňka Hašková: Přípravy jsou velmi dlouhé. U nás je podmínkou, že mládenci, kteří se účastní průvodu, musí umět jezdit na koni, koně jim nikdo nevede, jako třeba ve Vlčnově. Je to proto časově i finančně náročné, protože si každý musí zajistit výcvik. Takže třeba rok předem dochází do jízdárny a učí se jezdit.

Zdeněk Ondrášek: To samé král. Ten má sice svého podkoního, ale desetiletý kluk na tom koni musí vydržet celý den, takže také projde náročným výcvikem.

A.cz: Pověstná je i náročná výzdoba koní…

Zdeněk Ondrášek: Ano. Každý kůň má na sobě 1620 ručně dělaných růžiček a třásní z krepového papíru. Růžičky mají různé tvary, velikosti a barvy. A teď si to vynásobte osmnácti až osmadvaceti koňmi, kteří se toho účastní. Jedna ozdoba se skládá z několika komponentů, které musejí být přesně naměřeny a tvarovány. Asi 25 žen, tzv. kunovických tetiček, se schází dva a půl měsíce před jízdou po večerech po práci a skládají růžičky a montují je na dráty a na špagát. Pak se ještě musí splést do výšivek, kterými se koně zdobí, a vyrobit srdce pod hlavu koně a za ocas.

A.cz: Jak dlouho trvá jízda králů?

Zdeněk Ondrášek: Začíná se brzy ráno. Zdobením koní, strojením krále. Na soustřeďovacím místě se shromáždí koně a dozdobují se. Pak praporečník v určitou dobu zavelí a jede se do sídla krále. Vyvolává, aby jim rodiče vydali krále, to jsou přesně dané naučené proslovy, otec odpoví pochopitelně kladně. Když vydají krále, král vyjede ze dvora a oni ho zařadí do jízdy s pážaty po obou stranách. Praporečník pak zavelí, že vyrazí zase o dům dále. Dlouhé hodiny pak projíždějí městem, zastavují se u jednotlivých stavení a tu kriticky, tu pochvalně se ve veršovaných vyvolávkách zmiňují o jeho obyvatelích a vybírají peníze do kasičky.

A.cz: Jak se to má s vyvolávkami legrútú, kteří doprovázejí krále? Do jaké míry je to připravené a kdy už jde o improvizaci?

Zdeňka Hašková: Něco jsou takové ty klasické vyvolávky, o děvčicách, co mají oči jako trnky, či o strýcích, kterým roste velký břuch. Ale pak je tam velký prostor pro improvizaci, zejména když průvod míjí radnici, tak mají vyvolávači spoustu rýmovaných poznámek na starostu, na radní, na současnou politiku a většinou si neberou servítky.

Ivana Janásová: Byl tady třeba Miloš Zeman, když ještě nebyl prezidentem. Také si vyslechl svoje.

Zdeněk Ondrášek: No a třeba vyvolávky na vlčnovského starostu Pijáčka, to byly takové peprné věci. Ale on je grant, dal jim do kasičky pětistovku, i když se normálně dává stovka. Vyvolali ho znovu, dal znovu.

A.cz: V rámci vyvolávek při jízdě králů je tedy vše povoleno?

Zdeňka Hašková: V podstatě ano. Oni ti chlapci se v těch vyvolávkách předhánějí, protože na konci je nejšikovnější ten, kdo nejvíc vybere do kasičky.

Zdeněk Ondrášek: Když je papaláš chytrý, tak se neurazí, když by to nezvládl a vyvolávku si nevyslechl, tak bude považován za zbabělce a nikdo by si ho nevážil.

V kunovickém folklorním souboru Handrláček mají předposledního a posledního krále z kunovické jízdy králů. Tento zvyk přetavili ve vtipné pásmo, v němž dojde i na Sedm statečných. | Video: Zuzana Hronová

A.cz: Král má kolem sebe celou družinu, která ho chrání. Krade se tedy někdy král?

Zdeňka Hašková: Nedochází k tomu moc často, ale stalo se to například před časem na strážnickém festivalu, kdy jsme předváděli jízdu králů společně s vlčnovskými. Král byl vlčnovský, jezdci kunovičtí. Vlčnovského krále chtěli ukrást, což je velká ostuda, ale naše kunovická družina ho vysvobodila. Tenkrát to bylo hodně natvrdo, krev tekla, košile byly rozervané. Vlčnovský starosta pak hned doručil do Kunovic bečku piva jako poděkování za hrdinský čin našich mužů.

A.cz: Jaké další karamboly mohou krále potkat?

Zdeněk Ondrášek: Jednou jsem byl přítomen toho, kdy se kůň splašil, když na něj král nasedal. Kůň byl totiž na jedno oko slepý a zrovna z té strany krále na dvoře na koně dávali. Kůň se vzepjal a jezdce shodil. Pak odmítal jet, byl to pro něj obrovský šok. Pak si ho ale vzala do péče jedna radní za kulturu a takový vyrvál jsem dlouho neslyšel. Nakonec to zabralo a na koně nasedl, i když stěna tu není tak bledá, jak byl on.

A.cz: Má nějaké výsadní postavení jízda králů ve Vlčnově?

Zdeněk Ondrášek: Ano. Má nejstarší tradici a také se jezdí každý rok. Oni mají výsadní právo volit si termín, mají to vždy poslední květnový víkend, Kunovice mají druhou nejslavnější jízdu a druhou volbu termínu, míváme to týden před vlčnovskými. Další obce, které jízdu pořádají, Hluk a Skoronice, se nám musí přizpůsobit.

A.cz: Proč je vlastně vlčnovská jízda nejslavnější?

Zdeněk Ondrášek: Oni tenkrát měli výborné finanční zázemí, dnes bychom řekli sponzora, měli i výborné písemnické zázemí a výtvarné zázemí od známého umělce Joži Úprky.

A.cz: V čem se například vaše jízda liší od té vlčnovské? V čem jste lepší?

Zdeněk Ondrášek: Vlčnovští mají legrúty jen z jednoho ročníku, protože to je upomínka na odvody, kdy se bral na vojnu jen jeden ročník. (Legrúti jsou původně rekruti, tedy mládenci, kteří dosáhli věku pro odvedení. – pozn. red.) Je jich tedy podstatně méně a vyvolávači také mají za chvíli hlas vykřičený. My máme velké věkové rozpětí, kdo může jet, je nás hodně a chlapi vyvolávají třeba šest hodin. Chce to výdrž, velký hlasový fond a pořádnou dávku improvizace.

A.cz: Dá se říct, že teď prožíváte volnější období, když se jízda králů jede u vás až za rok?

Zdeněk Ondrášek: Kdepak. Hned v pátek 15. května totiž vyrážíme dvěma autobusy do Prahy na velkou ukázku jízdy králů v rámci tradičních Svatojánských slavnosti Navalis. Za nás pojedou jezdci na koních pro jízdu králů, ženský soubor Tetičky, který bude mašlit koně, mužský pěvecký sbor a soubor Handrláček. Celkem nás bude asi osmdesát.

A.cz: Chystáte pro Prahu něco speciálního?

Tak speciální budou určitě vyvolávky našich jezdců. Budeme totiž zastavovat před pražským magistrátem, před Senátem, před Poslaneckou sněmovnou i před Pražským hradem. Takže určitě budeme chtít říct, jak tu politiku dělanou v Praze vidí lidé ze Slovácka.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Sobotka bude Buffalu v NHL chybět čtyři až šest týdnů

Hokejový útočník Vladimír Sobotka bude čtyři až šest týdnů chybět v sestavě Buffala v NHL. Dvaatřicetiletý český reprezentant je mimo hru s blíže nespecifikovaným zraněním v dolní části těla po nepotrestaném faulu Nikity Kučerova z Tampy v pátečním zápase ve Stockholmu.

Kučerov atakoval Sobotku v první třetině utkání, které Tampa nakonec vyhrála 3:2. Ruský útočník českého hokejistu, který jej neviděl, dohrál po jeho střele. Sobotka ze zápasu odstoupil a podle serveru The Athletic v hale chodil s ortézou na pravém koleně.

V této sezoně NHL odehrál Sobotka zatím 16 zápasů, v nichž zaznamenal jeden gól a dvě asistence.

před 11 minutami

Na kotlíkové dotace půjde z ministerstva životního prostředí dalších 1,5 miliardy

Ministerstvo životního prostředí uvolní další 1,5 miliardy korun z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) na výměnu zastaralých kotlů. Zájem o dotaci z třetí vlny takzvaných kotlíkových dotací převýšil původně vyčleněné tři miliardy. Na krajské úřady dorazilo přes 40 tisíc žádostí s požadavkem na 4,2 miliardy korun. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. Dalších 380 milionů resort uvolní na půjčky na kotle.

Aktuálně nejsou vyčerpány prostředky pouze v Praze a na Vysočině, druhé kolo se chystá ještě v Královéhradeckém kraji. Ve většině ostatních krajů byly tisíce žádostí přijaty do takzvaného zásobníku projektů. Právě pro ně je nová dotace určena.

Další zprávy