Praha - Dnes v Praze zemřel nejstarší člen činohry Národního divadla, Miroslav Doležal. Letos v únoru mu bylo 90 let. Zprávu o úmrtí potvrdil jeho zeť Pavel Hartmann. O termínu pohřbu herce nebylo zatím rozhodnuto. "Národní divadlo si pana Doležala velmi vážilo jako svého dlouholetého člena," poznamenal mluvčí divadla Tomáš Staněk pro ČTK.
Miroslav Doležal se narodil 10. února 1919 v Bučovicích na Vyškovsku. Studoval práva a souběžně i brněnskou konzervatoř. Na jevišti se poprvé objevil v roce 1942 v souboru Komorní hry Radosti ze života v Brně. Působil tam v Českém lidovém divadle a od roku 1945 hrál tři sezony v brněnském Národním (tehdy Zemském) divadle.
Na jevišti Národního divadla stanul poprvé 25. června 1948, kdy ještě pohostinsky účinkoval v představení Jan Hus Josefa Kajetána Tyla. Jeho umělecká dráha je pozoruhodná i tím, že od roku 1952 celých dvaadvacet let na Karlštejně ztvárňoval Karla IV. v letních představeních známé Noci na Karlštejně podle Jaroslava Vrchlického.
Celkem tu odehrál kolem pěti set repríz. (Ve filmu Noci na Karlštejně z roku 1973 se však neobjevil, Karla IV. zde ztvárnil Vlastimil Brodský.) Slavné byly i jeho role v Našich furiantech a Kočičí hře.
S filmaři začal spolupracovat již za protektorátu, poprvé se objevil v melodramatu Za tichých nocí (1940) a poté v několika společenských komediích. Během 50. let hrál především v životopisných národoveckých filmech jako Mladá léta, Mikoláš Aleš, či jiráskovské trilogii Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem.
Svou největší a nejslavnější roli doktora Rýdla sehrál v psychologickém dramatu Vlčí jáma (1957) po boku Jiřiny Šejbalové a Jany Brejchové. Poté před filmovou nebo televizní kamerou vystupoval již jen sporadicky, zaznamenat jej můžeme například v seriálu Sňatky z rozumu (1968) nebo Dobrodružství kriminalistiky (1989).
Díky svým výrazným hlasovým dispozicím byl předurčen také pro práci v rozhlase, věnoval se také recitaci a uplatnil se i jako komentátor dokumentárních filmů. Byl z jedním prvních recitátorů melodramatu Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Od poloviny 60. let až do roku 1990 vyučoval hlasovou výchovu na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy.
Aktivně se věnoval i sportu, byl členem Československého olympijského výboru a po roce 1989 působil i jako odborný asistent Univerzity Karlovy. Za svůj přínos v oblasti kultury a sportu získal řadu vyznamenání, jichž se ale po roce 1989 zřekl.
