Canberra/Washington - Největšími knihomoly na světě jsou Estonci, Češi ale figurují hned na čtvrtém místě za Nory a Švédy. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnili vědci z univerzit v Austrálii a Spojených státech. Experti zároveň zjistili, že počet knih v domácnosti v dospívání má vliv na úroveň vzdělanosti v pozdějším věku. Píše o tom britský list The Guardian.
Vědci ve svém průzkumu vyzpovídali dospělé ze 31 zemí světa ve věku 25 až 65 let. Ptali se jich, kolik knih měli doma, když jim bylo 16 let. Následně zjistili, že právě množství knih v dospívání má pozitivní vliv na gramotnost, znalost počtů a počítačové dovednosti v pozdějším věku. A počet knih, které člověk přečte v dospělosti, ani dosažené vzdělání s tím údajně nesouvisí.
Průměrný Australan v průzkumu odpověděl, že měl v 16 letech doma 148 knih, nejvíce z dotazovaných (35 procent) jich ale mělo doma jen 65. Estonci, kteří jsou na tom ve světě nejlépe, přitom měli v dospívání doma průměrně 218 knih a 35 procent z nich jich mělo dokonce 350 a více. Norové měli průměrně 212 knih, Švédové 210 a Češi 204. Nejméně knih měli podle průzkumu doma Turci - pouze 27. A 60 procent tureckých domácností dokonce disponovalo pouze pěti knihami.
Podle hlavní autorky studie Joanny Sikoraové z australské univerzity je přínos knih jasně viditelný po celém světě. A děje se tak nezávisle na vzdělání dané osoby, jeho práci v dospělosti, pohlaví, věku či úrovni vzdělání jeho rodičů.
"Neznamená to ale, že když čtete knihy jako dítě, jste v tom dobří i později. Jde o úroveň gramotnosti ve zcela odlišném prostředí, v digitálním prostředí," uvedla Sikoraová. Zdůraznila, že přínosem není jen samotné čtení.
"Nedá se říci: Prostě hodně čtěte. Je to něco víc. Je to celý balík související s knihami a čtením. Pro mladé je důležité, aby viděli, že jejich rodiče a další lidé jsou obklopeni knihami," dodala.
