Praha - Ve věku 49 let v pátek nad ránem náhle zemřel prozaik, publicista a překladatel Jan Balabán. Redakci Aktuálně.cz zprávu o smrti jednoho z nejlepších českých autorů potvrdili jeho přátelé.
Nejčastějším a nejoceňovanějším žánrem ostravského solitéra byla existenciální povídka; často byl označován za autora, který píše o ztroskotancích a o zoufalých existencích v mezních životních situacích.
Sám to ale odmítal s tím, že smrt a bolest jsou jedním ze základních paradigmat, jež činí život smysluplným.
"Bývám označován za autora, který píše o ztroskotancích, a přitom píšu o tom, co se děje většině lidí, například o rozvodu - padesát procent lidí v tomto státě je rozvedených. A když píšu o člověku týraném závislostí na alkoholu, píšu prý o zoufalé existenci, přitom každý člověk nějakou závislost má a nějakým způsobem s ní bojuje," řekl časopisu Týden.
Stejně tak neměl rád označení ostravský spisovatel. Ačkoli jinak toto vykořeněné město s pozůstatky průmyslového boomu, kde "se v putykách příliš nepovídá, ale hlavně chlastá", možná přispělo svým dílem k bezútěšnému rázu jeho próz.
"Každé adjektivum, které se přidává k profesi, je nutně omezující. Člověk buď spisovatelem je, nebo není. A spisovatel je buď dobrý, nebo špatný. Nejsem o nic méně český spisovatel než Jáchym Topol, Jan Beneš nebo Irena Dousková. Přídomky jsou předem degradující a speciálně 'ostravský autor' působí téměř jako protimluv, který má dodávat šmak kuriozity," tvrdil ctitel blues a po rodičích věřící evangelík.
Do české povídkové tradice vnesl neefektní, úsporný, až strohý jazykový styl a některými recenzenty byl srovnáván s Američanem Raymondem Carverem; podobně jako on zachycoval jakési prchavé záblesky poznání uprostřed všednodenní a často tíživé banality.
Stejně tak dokázal na pár stránkách načrtnout jemné psychologické kresby charakterů a uměl neokázale, bez sentimentu vylíčit i dramatické okamžiky partnerských vztahů.
Jeho nejoceňovanějším dílem je soubor povídek Možná že odcházíme, který byl v anketě Lidových novin vyhlášen Knihou roku 2004. Získal i Magnesii Literu 2005 za prózu a nominaci na Státní cenu za literaturu 2004.
K autorovým dalším knihám patří povídkové soubory Středověk, Boží lano a Prázdniny, novela Černý beran nebo román Kudy šel anděl, který vyšel i v přepracovaném vydání.
Balabán se narodil v Šumperku, ale od jednoho roku žil v Ostravě. Vystudoval obor čeština - angličtina na Filosofické fakultě University Palackého v Olomouci. Po ukončení studia pracoval jako technický překladatel ve Vítkovických železárnách, poté se živil jako překladatel na volné noze. Pravidelně přispíval do časopisu Respekt.
"My rádi pěstujeme v literatuře takovou tu dobráckou, sousedskou tradici: Ty bys nás měl chlape potěšit, dovést to k nějakému dobrému konci. Abychom se všichni tak nějak ukolébali. Jako kdysi byla manýra špatných konců a sebevražedných románů, tak dnes panuje éra imperativní pohody. Ale já nevím, jak lidský život nakonec dopadne, a tak nic nepředjímám, zajímá mě pravdivý prožitý okamžik, to stačí," řekl po vítěztsví v anketě LN.
