Bayreuth - Ve věku 90 let zemřel Wolfgang Wagner, vnuk Richarda Wagnera a šéf bayreuthského operního festivalu, který se každoročně věnuje dílu tohoto dodnes kontroverzního skladatele.
Právě Wolfgangovi je přitom přičítáno poválečné vyrovnání s nacistickou vazbou rodiny a odstřižení festivalu od vazeb na Hitlera, jehož náklonnost k Wagnerovi je všeobecně známá. Ostatně až Gerhard Schröder se stal prvním úřadujícím poválečným kancléřem, který festival navštívil.
Muž přezdívaný Wolfi byl zřejmě nejdéle sloužícím ředitelem hudebního festivalu na světě. První ročník pořádal v roce 1951 ještě s bratrem Wielandem, později se ale rozkmotřili a Wolfgang se stal samovládcem přehlídky v bavorském městě.
Rodinné rozbroje a spory o to, kdo nově stane v čele festivalu, plnily stránky novin stejně jako program přehlídky. Patriarcha rodu nakonec odstoupil v roce 2008. Léta trval na tom, že nahradit ho může jen jeho druhá manželka Gudrun, i když s tím nesouhlasili představitelé německé vlády ani dalších institucí.
Gudrun ovšem zemřela v listopadu 2007, a na řadě tak byla jejich dcera Kathrina. Teatroložku a režisérku s vyhraněným pohledem naopak média většinou vstřícně vítala jako tu, jež by měla do rodinné instituce vnést nový a svěží vítr.
Přestože rodinné spory by svou nesmiřitelností a intrikami klidně vydaly na námět opery, nakonec boj o následnictví skončil nečekanou - spíš taktickou - dohodou než krvavým finále. Kathrina se spojila s další členkou klanu, která se nevzdávala nadějí na trůn - Evou Pasquierovou, Wagnerovou dcerou z prvního manželství. Obě tak vyšachovaly další uchazečku, sestřenici Nike Wagnerovou, dceru Wolfgangova už nežijícího bratra Wielanda.
Festival v Bayreuthu je snobská podívaná pro horních deset tisíc s příslušnou upjatostí, patří k ní několikaleté čekání na lístky, ale hlavně kvalitní opera. O mnohahodinových představeních s přestávkou na večeři se hovoří jako o bohoslužbě umění.
Příznivci Wagnerovy hudby, ale i politici a lovci autogramů se do bavorského města pravidelně sjíždějí na prakticky celý Wagnerův operní repertoár včetně tetralogie Prsten Nibelungův.
Ročně se prodá okolo 50 tisíc lístků. Pokud ale nejste významný politik nebo obchodník, kterým pozvánky přistávají v dopisní schránce, nečekejte, že byste si nějakou vstupenku v předprodeji koupili. Dostat se do Bayreuthu je martyrium; průměrná doba na čekací listině je sedm let.
Operní dům na Zeleném pahorku, kde byl roku 1876 premiérován Prsten, přitom praská ve švech. Lístky se prodávají dokonce i do chodbičky u galerií, tedy do míst, odkud je pouze slyšet, nikoliv vidět na scénu.
Wagnerovský festival ale není konzervativní nuda, kterou si člověk musí v hledišti jen poctivě "odsedět". Potomci skladatele usilovali o to, aby vyvážili věrnost wagneriánství s otevřeností vůči současnému divadlu.
Velký skandál tak způsobil například při stém výročí v roce 1976 francouzský režisér Patrice Chéreau, který zinscenoval Prsten Nibelungův jako sociální drama z časů gründerského kapitalismu.