reklama
 
 

Vrána hledá další vyznavače temného kultu v Praze

26. 10. 2012 21:22
James O'Barr je hvězdou KomiksFestu

Glosa - Hlavní hvězdou KomiksFestu, který vypukne v sobotu, je James O'Barr, autor kultovního komiksu Vrána, který se svým zvláštním způsobem vymyká všem ostatním úspěšným komiksovým příběhům.

Podle některých názorů musí dojít k pominutí smyslů, aby vzniklo dílo, které je výjimečné, geniální, kultovní (další adjektiva doplňte sami). I když se o této teorii dá s úspěchem pochybovat, existují výjimky potvrzující pravidlo. Jednou z nich je právě Vrána Jamese O'Barra.

Občas se také přihodí, že legenda okolo nějakého díla je kvalitnější a lepší než dílo samotné. I to je případ Vrány, která letos opět vyšla v nakladatelství ComicsCentrum, doplněná o pár nových scén, které autor do původní publikace nezařadil, protože je nezvládl nakreslit tak, aby byly nosné. Doplněné vydání kultovního komiksu proto představuje kompletní dílo, jak je O'Barr zamýšlel.

Od kýče ke kultu

Ale zpátky k legendě o Vráně. Když srazilo na konci 70. let auto snoubenku Jamese O'Barra, přišel později slavný autor na nějaký čas o rozum. Vyčítal si dívčinu smrt (ono klasické co by bylo, kdyby…), a tak mu ani nevadilo, že jej odvedli do armády. Během služby v Německu už začaly vznikat první stránky komiksu Vrána, jednoho z nejslavnějších nezávislých komiksů všech dob.

Je jasné, že Vránu nečekal žádný nakladatel s otevřenou náručí. Komiks s prostinkou zápletkou a černobílou kresbou místy na samé hranici s kýčem na první pohled zaujme jen těžko. Na druhý pohled nebude dojem o moc lepší. Kýč se halí do hávu Rimbaudovy poezie a obléká si dlouhý kabát, pod kterým jsou jen svaly nemrtvého hlavního hrdiny.

Neuspějí ani autorovy alegorické výjevy koně chyceného do ostnatého drátu (navíc se jedná o scénu, kterou O'Barr přidal až pro poslední vydání), který metaforicky představuje nejen hlavní postavu, ale samotného O'Barra. Retrospektivní sladkobolné milostné scény jako vystřižené z černobílé verze Top Gunu všemu nasazují korunu…

Jenže pak, má-li čtenář štěstí, dojde k onomu okamžiku, kdy se vše spojí a z místy neumělé kresby se náhle vyloupne opravdová a skutečně prožitá varianta příběhu, který je starý jako lidstvo samo. Příběh velké lásky a toho, co přijde po ní. Je to Vrána. Pták mezi životem a smrtí. Tvor, který umožní mrtvému vrátit se a pomstít se vrahům sebe a svojí milované. Vrána je Romeo a Julie pro současnost. Romeo je „krásně" vychladlý, ale to mu nebrání milovat Julii a mstít se za její smrt.

Jak vrátit tvůrčí vytržení?

Z komiksu je cítit, že ty nejstarší a neupravované pasáže nepsal O'Barr zcela při smyslech. Jsou syrové a skutečně je z nich cítit jakýsi ur-strach, děs, který pták vrána rozsévala po bojištích Evropy po tisíce let. Všechno ostatní jsou nánosy příčetného autora, který své dílo dotvářel a uhlazoval více než dvacet let ve snaze, aby bylo sdělení kompletní.

Jenomže může se člověk vrátit po tak dlouhé době - a v době zcela jiné - do časů onoho tvůrčího vytržení, které dalo příběhu sílu překonat všechny potíže a dostat se - skutečně velmi nepravděpodobně - k milionům čtenářů? To je jedna z otázek, které budete moci položit autorovi Vrány tuto sobotu na KomiksFestu v Meet Factory.

Jak odpoví? Možná zavzpomíná na první polovinu 90. let, kdy se z jeho komiksu stává kult a natáčí se stejnojmenný film. Žádná jiná filmová adaptace nepomohla své předloze tolik jako film Vrána nechvalně proslulý smolným natáčením, které se dočkalo nešťastného vyvrcholení v okamžiku, kdy ostrá kulka prostřelila břišní dutinu představiteli hlavní role Brandonu Lee.

V tom okamžiku čas vytvořil smyčku a O'Barr stál tváří v tvář nové trýzni - kdyby nevytvořil Vránu, Brandon Lee by byl nejspíš naživu. Ale to je minulost. V současnosti vypadá O'Barr docela vyrovnaně a přijíždí se pozdravit s českými fanoušky.

Není jich málo. Vrána patří k evergreenům ComicsCentra, nakladatelství ji vydává stále dokola, protože kniha je jakousi Biblí příznivců subkultury Gothic, a nejen jich… O'Barr je mužem jednoho komiksu, ale i ten změnil životy statisícům lidí. 

autor: Richard Klíčník | 26. 10. 2012 21:22

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama