Tripolis, Misuráta - Rok strávil fotograf a filmař Tim Hetherington v nejnebezpečnějším údolí světa, kde natočil na Oscara nominovaný dokument Restrepo. Osudný se mu ale stal současný konflikt v Libyi. Byl zabit v úterý střelou z minometu v libyjském přístavu Misuráta obléhaném Kaddáfího jednotkami.
Spolu s ním zemřel i na Pulitzerovu cenu nominovaný fotograf Chris Hondros, který pracoval pro agenturu Getty Images, další žurnalista byl velmi těžce zraněn. První novinářem zabitým v Libyi byl v březnu v Benghází kameraman televizní stanice Al-Džazíra.
Letos jedenačtyřicetiletý Brit Hetherington nebyl ve zóně konfliktů žádným nováčkem a podle svých známých i spoluracovníků naplňoval protimluv "opatrný válečný reportér". Vžydcky se chtěl dostat do centra dění a přínést očité svědectví, ale přitom zbytečně neriskoval.
Studoval v Oxfordu literaturu a poté v Cardiffu fotožurnalistiku. Začínal v londýnském bezdomoveckém (street paper) magazínu The Big Issue (který byl jedním ze vzorů při vzniku zdejšího Nového prostoru).
Posléze odjel do západní Afriky. V uplynulé dekádě tu s fotoaparátem mapoval řadu tamních politických a válečných nepokojů a jejich dopadů na každodenní život. Posílal snímky ze Sierry Leone, z Nigérie i Súdánu. Se svým kolegou byl jediným západním novinářem, který se při občanské válce v Libérii pohyboval za liniemi rebelů - což mu vyneslo rozsudek smrti od presidenta Charlese Taylora.
Spolupracoval s organizací Human Rights Watch, jejíž šéf o něm řekl: „Byl víc než reportér, měl talent přinášet nádherné i soucitné výjevy a zprostředkovat lidské příběhy, které se obvykle skrývají za titulky."
Coby kameraman se Hetherington podílel na filmech Liberia: An Uncivil War a The Devil Came on Horseback. V roce 2006 pracoval v Libérii jako vyšetřovatel pro Spojené národy, poté se přesunul do válečného Afghánistánu. Z údolí Korengal, kde se odehrávaly jedny z nejkrvavějších bojů, poslal do soutěže World Press Photo snímek unaveného amerického vojáka, který porota v březnu 2008 vyhlásila novinářskou fotografií uplynulého roku.
Snímek vznikl pro magazín Vanity Fair, se kterým Hetherington spolupracoval i nyní v Libyi. Byl pořízen 16. září 2007 a zachycuje vojáka druhé čety bitevní jednotky druhého praporu 503. pěšího pluku, jenž odpočívá v bunkru Restrepo - pojmenovaném po dalším příslušníkovi jeho čety, který byl zabit povstalci.
"Ukazuje vyčerpanost člověka i vyčerpanost národa," charakterizoval tehdy rozhodnutí předseda poroty WPP Gary Knight. "Všichni se s ním dokážeme identifikovat: je to fotografie člověka na konci řady."
Před koncem dekády se Hetherington do Afghánistánu několikrát vrátil se spisovatelem a novinářem Sebastianem Jungerem. Spolu pak strávili víc rok ve zmíněném údolí Korengal jako novináři přičlenění k vojenské jednotce odříznuté od světa. Výsledkem byl dokument Restrepo.
Loni v lednu vyhrál film cenu pro nejlepší dokument na festivalu Sundance, o rok později se dostal do pětičlenné nominace na Oscary. Spolu s ním byl na zlatou sošku navržen i další „afghánský" a podobně laděný dokument Amadilo.
Restrepo mapuje, jak je americká jednotka vystavována neustálým útokům, jejichž původce přitom takřka nezahlédne, zároveň snaží se vybudovat další a další stanoviště v nepřátelském území. Sonda do života a myšlení profesionálních vojáků ukazuje i vyjednávání se starousedlíky, či spíše fatální nepochopení a „míjení" obou kultur.
Přestože Hetherington byl víc než nezaujatý pozorovatel, většina recenzí film ocenila s tím, že se autoři nesnaží divákovi vnutit svůj názor a nezní tu jejich politické komentáře. Snímek se zaměřuje spíše na mentalitu vojáků a jejich prožitky; upozaďuje politický i strategický rozměr války ve prospěch přímého svědectví.
"Nakonec máte ze sledování Restrepa pocit, že ti muži nebojují za ideologii, ale sami za sebe. Ten film je nepolitický, ale stále víc vyvolává otázku Jak tuhle válku můžeme vyhrát," napsal v recenzi nestor amerických kritiků Roger Ebert.
Autoři se filmem přihlásili ke stylu cinema verité, neupravované pravdy, což ovšem vedlo Lou Lumenicka z New York Postu až k poznámce: „Stejně jako The Hurt Lockera, i Restrepo můžete nakonec vnímat jako antiválečný i proválečný film; záleží na vašem úhlu pohledu."
Hetherington o sobě dal naposledy vědět v úterý. "V obklíčeném libyjském městě Misuráta. Pod nerozlišující palbou Kaddáfího jednotek. Po NATO ani památky," napsal na sociální síti Twitter.
Čtyřsettisícová Misuráta patří k posledním baštám rebelů, kteří žádají odchod plukovníka Muammara Kaddáfí. Diktátorovy jednotky město obléhají již sedm týdnů.
