V Bavorsku mají o víkendu sjezd hajlující trpaslíci

Kultura Kultura, Red Kul
17. 10. 2009 7:10
Ottmar Hörl varuje, že fašistické tendence přetrvávají
Foto: Reuters

Berlín - Ve třicátých letech 20. století  se v Norimberku konaly sjezdy nacistické NSDAP. Prezident tamní akademie výtvarných umění  Ottmar Hörl připomíná, že fašistické tendence přetrvávají i v současné německé společnosti, a zvolil k tomu modifikovaný symbol poklidného měšťáctví a „nevinného" kýče.

Jeho putovní cirkus hajlujících trpaslíků se na víkend usadil v bavorském Straubingu a dostavil se jich dosud největší počet - 1250. Většina plastových nácínků o velkosti 40 centimetrů je vyvedena v černé barvě, ale asi dvacet z nich - zřejmě těch, od kterých se šíří nákaza -  je natřeno zářivě zlatou. Projekt Dance with the devil  je na místním náměstí k vidění do pondělka.

Foto: Aktuálně.cz

"Figura trpaslíka není hodnocením společnosti, není ani jejím zrcadlem. Spíše je gestem společenských souvislostí. Trpaslík ukazuje, že způsob myšlení, který symbolizuje, je stále ještě součástí naší společnosti. Neměli bychom zavírat oči před tím, že fašistická myšlenka, snaha manipulovat s lidmi nebo jim udílet rozkazy je  nebezpečná," komentuje svůj projekt Hörl - s tím, že neonacismus je problém i dalších zemí.

Přitom říká, že nebezpečí teroru nepřináší jen pravicový extremismus. Nebezpečný "princip vůdce" přichází podle něj i z jiných diktátorských režimů.

Zavedený umělec a pedagog Hörl je autorem „sochy" eura před Evropskou centrální bankou ve Frankfurtu. Jeho láskou a posedlostí jsou ale právě sošky, trpaslíci, zajíci, ale i psi a slepice - a jejich klonování ve veřejném prostoru. V "davu" se pak jejich banalita často mění ve vtipnou nadsázku i varování před „masovými jevy".

Tisíce trpaslíků - kteří jsou v Německu tradiční výzdobou - provázely v 1998 zahájení operního festivalu v Mnichově, sedm tisíc zajíců pětisté výročí domu Albrechta Dürera v Norimberku a osm set novofundlanďanů připomínalo psa Richarda Wagnera v roce 2004 v Bayreuthu.

Foto: Reuters

Variantu hajlujícího trpaslíka, který paroduje panskou nordickou rasu, vytvořil už pro jarní veletrh umění v belgickém Gentu: ve foyer se jich sešikovalo 700 a vidělo je 40 tisíc lidí. Poté se přesunuli na výstavu v jihotyrolském Bolzanu.

I tady se vedly o hajlujícím trpaslíkovi diskuse, ale nikdo autorovi nepodsouval blízkost k nacismu. To se stalo až v létě, kdy byl jeden z nich vystaven v norimberské galerii. Na autora přišlo anonymní udání a německá justice začala prošetřovat, jestli jeho práce není v rozporu s  ústavou.

Používání nacistické symboliky je legální pouze v případě, že kritizuje ústavou zakázané organizace, jinak se trestá až třemi lety. Soud ale rozhodl, že trpaslíci jsou zjevnou satirou, a nezakázal je.

"Neudělal jsem je proto, aby byli lidem lhostejní. Chci je aktivizovat," komentuje spory devětapadesátiletý umělec. "Je pravda, že svými pracemi lidi polarizuju - a domnívám se, že polarizace je zdravá věc, díky ní vzniká diskuse. Výhradní souhlas je jednotvárný."

Městská rada ve Straubingu instalaci 1250 trpaslíků přišroubovaných ke dřevěné konstrukci dvakrát odmítla - kvůli nákladům. Změnila názor až v okamžiku, kdy tamní organizace SPD sehnala dostatek sponzorských darů. Občanské sdružení Runder Tisch gegen Rechts se navíc zavázalo, že budou instalaci v noci hlídat.

Poctiví zájemci si mohou hajlující trpaslíky koupit - ve Straubingu stejně jako na internetových stránkách. Cena začíná na 40 eurech, s podpisem umělce vyjde na dvě stě padesát; všechny sošky mají zespodu nápis Poisoned.

 

Právě se děje

Další zprávy