Podle ředitele Nicholase Seroty je skoro polovina děl vystavována poprvé, i když jsou v trvalém majetku galerie.
Návštěvníci premiérově uvidí obrazy, jako je Wham! Roye Lichtensteina, nebo celou červenočernou sérii Seagram Murals Marka Rothka. Nechybějí základní díla Maxe Ernsta, Georga Braqua, Roberta Delaunaye, Marcela Duchampa, Pieta Mondriana, Salvadora Dalího, Pabla Picassa či Andyho Warhola a dalších umělců
Kurátoři soustředili novou instalaci kolem čtyř "bodů zvratu" v umění 20. století, kterým přidělili čtyři hlavní sály ve dvou patrech rozlehlé budovy. Kolem nich jsou výstavy autorů nebo směrů souvisejících v čase, prostoru nebo myšlence. Tyto vedlejší expozice se budou každého půl roku mírně obměňovat; kvůli dynamice, konfliktu, dialogu a proti zkostnatění.
Čtyři zlomové okamžiky - kubismus, surrealismus, abstraktní expresionismus a minimalismus zvolila galerie i celkem pragmaticky: protože je má nejlépe zastoupeny ve svých sbírkách. Zvláštní sál je pak věnován umění po roce 2000. Galerie se nyní podle Seroty cíleně zaměřuje na regiony mimo severozápad Evropy a sever Ameriky, a to nově i na střední a východní Evropu.
Tate Modern je následovnicí (a pobočkou) galerie Tate. V roce 2000 otevřela jako své nové hlavní sídlo budovu bývalé elektrárny na břehu Temže proti katedrále svatého Pavla. Doposud ji navštívilo 26 milionů lidí. Stejně jako ostatní hlavní muzea v Británii je plně financována z veřejných prostředků i sponzory a nevybírá vstupné.
