Londýn - Londýnská galerie Tate oznámila, že koupila osm milionů porcelánových slunečnicových semínek, která byla součástí slavné instalace světoznámého čínského disidentského výtvarníka Aj Wej-weje.
Deset tun semínek vyrobených čínskými skláři, jež galerie koupila jako dílo označené Sunflower Seeds 2010, představuje pouhou desetinu z původního množství, jímž v roce 2010 Aj Wej-wej pokryl podlahu obří Turbínové haly Tate Modern. Cena zakoupeného díla nebyla zveřejněna.
Miliony porcelánových slunečnicových semínek ručně vyrábělo dva roky 1600 sklářů v čínském městě Ťing-te-čen. Když byla expozice v roce 2010 otevřena, návštěvníci byli vyzváni, aby se semínky po libosti brodili či si do nich lehali. Keramický prach byl však již po prvních 48 hodinách výstavy označen za zdravotní riziko a exponát byl oddělen provazovým zábradlím.
Čtěte také:
Na podporu disidenta Aje se Číňané svlékají na webu
Po daních je disident Aj vyšetřován za pornografii
Aj zaplatil první část pokuty za daně a hodlá bojovat
Loni aukční síň Sotheby's prodala stokilogramový pytel těchto semínek za 350.000 liber (10,4 milionu korun). Deset tun semínek, jež má nyní galerie Tate ve své sbírce, nestačí k pokrytí podlahy Turbínové haly.
Výtvarník proto navrhl, aby byla semínka navršena do kuželu o průměru pět metrů a výšce 1,5 metru. V této podobě je návštěvníci mohli vidět od loňského června do začátku letošního roku v Tate Modern, které je Aj Wej-wej zapůjčil.
Semínka, která jsou oblíbenou pochutinou prodávanou na ulicích čínských měst, reprezentují přátelství a solidárnost, zároveň zpochybňují individualismus a vyvolávají vzpomínky na vynucovanou jednotu ve jménu kulturní revoluce, kdy propagandistické plakáty zobrazovaly čínského vůdce Mao Ce-tunga jako slunce a obyvatele Číny jako slunečnice otáčející se za ním.
Právě tamní "kolektivní mentalita" a společnost je častým tématem jeho děl. Renomovaný britský časopis Art Review zvolil minulý rok Aj Wej-weje nejvlivnější uměleckou osobností roku. Tento avantgardní výtvarník je kritikem čínské komunistické vlády a stal se symbolem represí čínského režimu vůči disidentům.
Loni na jaře byl Aj spoluautor návrhu olympijského stadionu Ptačí hnízdo zadržen na pekingském letišti a následně 81 dní vězněn na utajeném místě. Propuštěn byl na kauci koncem června a po dobu jednoho roku nesmí poskytovat rozhovory novinářům, setkávat se s cizinci, používat internet či komunikovat s obhájci lidských práv.
Světoznámý výtvarník stále čelí obvinění z daňových úniků. Vše ale odmítá jako další snahu čínské vlády o umlčení kritiky komunistického režimu. Navíc mu prý žádný důkaz o daňovém úniku nebyl předložen. Přesto před koncem minulého roku po dlouhém váhání zaplatil půlku požadované sumy, aby se mohl proti pokutě odvolat.
Brzy na to byl vyšetřován kvůli údajnému šíření pornografie - protože se nechal vyfotografovat nahý se čtyřmi obnaženými ženami a tento snímek vyvěsil na internet.
Na podporu disidenta Aje se Číňané začali hromadně svlékat a na internet také vyvěšovat své fotografie. Podobnou podporu vyjádřili i v daňové kauze; v průběhu několika dnů mu darovali téměř devět milionů jüanů.
Rovněž tehdy projevili výtvarníkovi přívrženci smysl pro originalitu, když posílali peníze na jeho konto nejen prostřednictvím elektronického bankovnictví, ale také bankovky házeli přímo na jeho pozemek - v obálkách či složené do vlaštovek nebo přivázané na různé druhy ovoce.
