Asi netřeba zdůrazňovat, že kříž k nim patří jako záplata na kalhoty. Jde o církevní svátky, které se bezprostředně vztahují ke konci Kristova pozemského života.
Kříž měl velký symbolický význam vždycky, ale právě křesťanství mu dodalo nový "ideo-politický" obsah. Tak se není čemu divit, že Ukřižování i kříž samotný se staly jedním z nejčastěji umělecky zpracovávaných motivů vůbec. A jaké je to s ním u nás v dohledné době? Úplná pohodička to vždycky nebyla, protože pro kreativní přístup některých současných umělců se ne vždy našlo "to správné" pochopení. Ale časy se mění...
Martin a Franta
Asi největší křížový poprask způsobil v rámci své znojemské výstavy s Michalem Machatem absolvent sklářského ateliéru VŠUP, tvůrce kultovní žižkovské hospody U Vystřelenýho voka, parealista Martin Velíšek (1963) se svým obrazem Ježíšek Franta. Psal se rok 1992 a moravská maloměstská hysterie šla tak daleko, že si místní pobouřená veřejnost a představitelé církve vynutili zakrytí některých pláten.
Skandál a celkem nezamýšlená popularita byly na světě. Pravda je, že Velíškův specifický výraz i smysl pro "černý humor" nemusí sedět všem. A že nahý usměvavý František, který se na kříži o skoby napůl opírá, napůl na nich visí, aby každý den po šichtě slezl a dal si pár piv v hospodě na obzoru, nemusí pro každého představovat nejideálnější ztělesnění tématu.
Pokračování ZDE